Katalog KVKLI

Věra Hudečková

13. 2. 1962 Česká Lípa

skautka

Medailon

„Lidé se mají respektovat vzájemně.“

 

Věra Hudečková se narodila 13. února 1962 v České Lípě rodičům Jimovi Pivrncovi a Zdence Pivrncové, rozené Stejskalové. V roce 1968, kdy byl nakrátko obnoven skauting, se stala světluškou. Ke skautingu ji spolu se sestrami Alenou a Zdenou přivedla maminka, která chodila po válce do skautského oddílu v Liberci. V České Lípě fungoval skautský oddíl do roku 1969, než komunistická státní moc opět organizaci zakázala. V klubovně v Sokolské ulici v České Lípě vedla světlušky Věnceslava Fišerová, která měla skautskou přezdívku Vendulka. Světlušky měly bohatý program, zpívaly, hrály hry, závodily a dvakrát byly na skautském táboře u Mlýnského a Koňského rybníka ve Stvolínkách na Českolipsku.

Věra Hudečková chtěla studovat Střední uměleckoprůmyslovou školu v Kamenickém Šenově, protože ji bavilo výtvarné umění. Lékaři jí ale tuto školu ze zdravotních důvodů nedoporučili. Namísto toho vystudovala dvouletou střední ekonomickou školu a maturitu později dokončila dálkově. S manželem Jiřím Hudečkem se seznámila na trampu ve svých sedmnácti letech. Do devatenácti let pracovala v lokomotivním depu v České Lípě. Pak se vdala a po mateřské dovolené nastoupila do Severočeské energetiky. Od roku 2018 pracuje v internetovém antikvariátě.

Po sametové revoluci, v roce 1990, kdy byl opět obnoven skauting, začala Věra Hudečková vést spolu s manželem v českolipském středisku Řetěz světlušky, vlčata i větší skauty. Ke skautingu oba přivedli taktéž syny Jiřího a Tomáše. První tábor měli v Deštné, kde se učili vést skauty, připravovat hry i soutěže. První klubovnu získali od města na náměstí v České Lípě, nyní se oddíly scházejí ve Skautském domě v Moskevské ulici, kde manželé Hudečkovi založili první smíšený oddíl. Děvčata vyrábějí při schůzkách dekorativní předměty z přírodnin, učí se vařit, zatápět, vzájemně si pomáhat, stejně jako chlapci, kteří se navíc učí zpracovávat dřevo a díky získané řemeslné zručnosti pomáhají při opravách kluboven.

Středisko Řetěz má od roku 2001 skautskou základnu v Mařenicích v Lužických horách, kde skauti pořádají víkendové výlety a dobrodružné výpravy. Vyvrcholením celoroční činnosti jsou dvoutýdenní tábory. Věra Hudečková spolu s manželem Jiřím vštěpuje dětem lásku k přírodě, vede je k pracovitosti a učí respektu k ostatním lidem. Oba za celoživotní přínos v oblasti skautingu a práce mládeží obdrželi v roce 2021 Poctu hejtmana Libereckého kraje.

Mládí

Věra Hudečková se narodila 13. února 1962 v České Lípě rodičům Jimovi Pivrncovi a Zdence Pivrncové, rozené Stejskalové.

„Moje maminka pocházela z Prachova v Českém ráji, já jsem tam ráda jezdila za babičkou Františkou a Josefem Stejskalem na prázdniny. Babička hrála ochotnické divadlo a krásně mi vyprávěla místní příběhy. Dědeček zase hrál na housle a krásně maloval, maminka to po něm zdědila.“

Po válce se rodina maminky Věry Hudečkové kvůli práci přestěhovala do Liberce. A tam začala maminka ve věku kolem deseti let chodit mezi skauty.

„Tenkrát měli klubovnu v divadle, maminka byla i na táboře, který trval celý měsíc, ráda s ostatními skautkami malovala a chodila do přírody.“

Když dědeček po roce onemocněl, rodina se vrátila i s mladším bratrem na Prachov. Maminka ale na skauting nikdy nezapomněla. V roce 1950 ho komunistická vládnoucí strana zakázala. K obnově došlo až v období pokusu o demokratizaci společnosti v roce 1968. Věra Hudečková se tehdy stala světluškou.

„V té době jsme už byly tři sestry, já, Alena a Zdena. A maminka nás přihlásila do skautu v České Lípě, tehdy sídlil v Sokolské ulici. Já si tu klubovnu pamatuji doteď, chodila jsem do světlušek k sestře Věnceslavě Fišerové, přezdívku měla Vendulka. Učila zahraniční studenty na zámku v Zahrádkách česky a nám dala ve svém volném čase opravdu maximum. Učila nás například tím, že jsme hráli různé hry, zpívala, zapojovala nás do soutěží a závodů.“

Českolipští skauti měli letní tábory u Koňského a Mlýnského rybníka ve Stvolínkách na Českolipsku, základnu si postavili na skalní vyvýšenině, pod ní tekl potůček a u něj byla kuchyně, kde vařily malým skautům jejich maminky.

„Občas za nás maminky dokonce zaskočily na noční hlídku. A dodnes si pamatuji veselé písničky, které nás učila sestra Vendulka. Teď je zase já učím své skautíky.“

Věra Hudečková zdůrazňuje, že vyrostla na knížkách Jaroslava Foglara. Několik dílů komiksového vydání Rychlých šípů putovalo v rodině od jedné sestry k druhé.

„Knihy Chata v Jezerní kotlině, Hoši od Bobří řeky, Záhada hlavolamu a řada dalších, to byly poklady v mých dětských letech. Jako malé jsme zkoušely doma zkrácené Bobříky. Maminka měla z let 1945–1946 časopisy Vpřed, ve kterých vycházely na zadní straně příběhy Rychlých šípů. Ty Vpředy jsme měli až po do obnovení skauta v roce 1989, ale prý se tehdy někomu půjčily a již se do naší rodiny nevrátily.“ 

Když v roce 1970 komunisté skauting opět zakázali, českolipští skauti se s ním hromadně rozloučili při táboráku.

„Byly i slzy, ale zároveň naděje. I když málokdo tušil, že zákaz skautingu bude platit dvacet let. I po tom, co skaut skončil, jsme se s holčinami, které s námi chodily do oddílu, občas vídávaly, vždy to byla veselá a srdečná setkání.“

Otec Věry Hudečkové vystoupil po srpnové okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 z Komunistické strany Československa.

„Já jsem byla v době normalizace přijatá na Střední průmyslovou školu sklářskou v Kamenickém Šenově, protože mne bavilo kreslit a měla jsem ráda výtvarné práce. Na školu mě vzali, ale lékaři mi toto zaměření ze zdravotních důvodů zakázali. Tak jsem vystudovala dvouletou ekonomickou školu a už na mateřské jsem si dodělávala maturitu. S manželem Jiřím Hudečkem jsme se seznámili na vandru v mých sedmnácti letech a velmi brzy se vzali. Po škole jsem do svých devatenácti let pracovala v kanceláři lokomotivního depa v České Lípě. Po mateřské jsem nastoupila do Severočeské energetiky, dnes je to ČEZ, kde jsem skončila až před čtyřmi lety. Teď mám velmi klidnou a příjemnou práci v internetovém antikvariátu.“

Návrat ke skautingu

Sametová revoluce v roce 1989 byla pro Věru Hudečkovou a jejího manžela velmi radostným momentem. Jakmile padl komunistický režim, došlo k obnovení skautu.

„Když se začalo v listopadu 1989 protestovat proti brutálnímu zásahu komunistických bezpečnostních složek na poklidné demonstraci studentů na Národní třídě, šli jsme spolu s manželem a jeho bratrem a mou sestrou, kteří také tvořili pár, vyjádřit svůj názor na demonstraci v Mimoni.“

Svolávání skautů přišlo podle paní Věry velmi rychle, už v prosinci 1989. Se sestrou Vendulkou se pravidelně vídávaly i za normalizace, takže domluva byla rychlá.

„Skauti, kteří byli členy Junáka v šedesátých letech, se sešli v Arbesově domě v České Lípě a vyzvali všechny, aby se zapojili do skautu jako vedoucí. Byla tam nejen Vendulka, ale také bratr Emanuel Šašek, přezdívkou Bobr, který se stal vedoucím skautského střediska Řetěz, taky úžasný člověk. Prostě tihle skvělí lidé nás vtáhli zpět!“

Věra Hudečková začala v roce 1990 vést oddíl světlušek, dívky od šesti do deseti let. Její manžel vedl vlčata.

„Já jsem vedla Modrou šestku, kde bylo deset děvčat, doteď si pamatuji jejich jména. O členství byl velký zájem, měli jsme v České Lípě téměř na čtyři sta členů. Prostě rodiče, kteří byli skauty před dvaceti lety, chtěli, aby jejich děti zažili také něco tak výjimečného, jako oni koncem šedesátých let.“

Noví vedoucí skautských oddílů nejprve jeli na tábor v Deštné, což byl podle paní Věry zlomový okamžik.

„Tam nám sestra Vendulka, bratři Emanuel Šašek neboli Bobr, Karel Munzar s přezdívkou Racek a mnozí další ukázali, jak lze hru využít pro výchovu dětí, vyzkoušeli jsme si i výtvarné činnosti. Měli jsme tam i své děti. Můj manžel dostal přezdívku Akéla. Já jsem nikdy přezdívku neměla, říkají mi už léta sestra Věrka.“

První klubovnu jim poskytlo město Česká Lípa na náměstí T. G. Masaryka. Když už kapacitně nestačila, získali Skautský dům v Moskevské ulici, kde fungovalo po obnovení několik oddílů skautů, skautek, světlušek a vlčat. Momentálně je součástí střediska Řetěz i 1. smíšený oddíl, skládající se z družiny světlušek, kterou vede Jana Pelcová, dále družiny Zelené šestky vlčat, kterou má na starost Věra Hudečková a družiny Bizonů, v jejímž čele stojí Jiří Hudeček, který je zároveň i vedoucím oddílu.

„Dům, kde máme klubovny, zrestituovala paní z Izraele, její sourozenci zahynuli ve válce v koncentračních táborech. Nám nechala ten dům za čtvrtinu jeho ceny, spláceli jsme ho. Museli jsme ho opravit, udělat nové trámy, vybetonovat, dělali jsme tam i krby, upletli strop z rákosí, dělali obklady, prostě jsme si klubovny upravili k obrazu svému. Úžasné bylo, že se na těch opravách podílely děti samy, učily se vrtat, řezat, sádrovat, vyrobily si stoly, opravili skříňky, kluci dokonce položili plovoucí podlahu. Teď si každý oddíl pořídil kamínka, šetříme plynem, skauti řežou a štípou dřevo, před schůzkou si vždy zatopí, je stále co dělat.“

Dřevo si vozí z Mařenic v Lužických horách, kde mají táborovou základnu s chatou Maruška, kterou si sami vybudovali na darovaném pozemku. Pořádají tam letní tábory a víkendové pobyty.

„Na tábory jezdíme na dva týdny, noví skautíci na týden, aby si zvykli na sebe i na nás. Nemůžu zapomenout na náš western tábor, kde jsme měli dokonce jakousi vlastní banku, děti byly odměňovány za splnění úkolů měnou. Na táboře Keltů skauti poznávali přírodu, přenocovali venku, stavěli si přístřešky. Manžel učil skauty opracovávat dřevo, já se s nimi zase věnovala výrobě předmětů z různých přírodních materiálů. Uspořádali jsme i keltský trh, starší skauti postavili dřevěné stánky a také pec, pekly se tam borůvkové koláče. Na stáncích skauti nabízeli vlastnoručně zhotovené výrobky. Přišli se tam dokonce podívat i skauti z vedlejšího tábora, přivezli také vlastní nápady, které nás velmi obohatily. Děti si pak odvážely domů krásné pamětní listy s podpisy svých táborových kamarádů.“

Současnost

Zájem o skauting je v České Lípě stále velký. Na rozdíl od začátků obnoveného skautingu v devadesátých letech minulého století, kdy měli dostatek vedoucích, přišla doba, kdy lidé na tuhle činnost nemají tolik času. Jak zdůrazňuje Věra Hudečková, spoustu ho totiž zabere příprava schůzek, víkendových výletů a samozřejmě táborů.

„Já teď světlušky nevedu, mám na starosti vlčata, jednou jsem dokonce vedla i kluky, skauty, z páté až šesté třídy, své družině dali jméno Pumy, byli temperamentní, kamarádští, nebáli se přenocovat v lese, byli fajn. S vlčaty zkoušíme podobné aktivity, jsou stále lační po dobrodružství. Stejně jako děvčata ale také rádi vyrábějí věci ze dřeva, dělají třeba svícínky, pečou perníky nebo organizují vánoční trhy.“

Věra Hudečková obdržela spolu s manželem Jiřím za celoživotní práci s mládeží a přínos skautingu v roce 2021 Poctu Libereckého hejtmana. Na ocenění je navrhli sami skauti. Moc si ceny váží, i když, jak tvrdí, spolu s manželem se nijak neliší od ostatních skautských vedoucích.

„Dostali jsme Poctu hejtmana asi proto, že tuhle práci děláme dlouho. A jsem ráda, že v dětech zůstává to, co jsme je s manželem učili. Že se mají navzájem respektovat, být prospěšní druhým, přírodě, světu a především si nést toto poselství ve svém srdci.. To jsme ostatně vštěpovali i svým synům.“

 

Ivana Bernáthová

Místa působení

Výběrová bibliografie

Dílo - články

HUDEČKOVÁ, Věra. Malá SKála nás přivítala malým nádražím. In: Českolipský deník. 1998, roč. 6, č. 56 (7. 3. 1998), s. 8. ISSN 1214-8482.


Knihy

75 let skautingu 1921–1996: Česká Lípa: almanach. [Česká Lípa: s. n., 1996], 40 s.

Šantora, Roman et al. Skautské století: dobrodružný příběh 100 let českého skautingu. Praha: Junák - TDC, 2012. 253 s. ISBN 978-80-86825-72-4.

 

Články

KŘÍŽ, Roman. Skautské mládí nezklamalo. In: Českolipský deník. 2000, roč. 8, č. 112 (15. 5. 2000), s. 9. ISSN 1214-8482.

PATKOVÁ, Jana. Skauti: manželé Věra a Jiří Hudečkovi. In: Véčko. 2022, roč. 21, č. léto, s. 90-91. ISSN 1213-7375.

ROSÁKOVÁ, Kateřina. Již 100 let jsme připraveni. In: Městské noviny: Česká Lípa. 2021, č. květen, s. 11.

ROSÁKOVÁ, Kateřina. Již 100 let jsou připraveni českolipští skauti. In: Městské noviny: Česká Lípa. 2021, č. říjen, s. 12.

Tři články skautského řetězu Junák. In: Českolipský deník. 1997, roč. 5, č. 81 (7. 4. 1997), s. 8. ISSN 1214-8482.

VOŇAVKOVÁ, Věra. Většinou se o letní sezóně utáboří na našem okrese. In: Českolipský deník. 1999, roč. 7, č. 253 (30. 10. 1999), s. 9. ISSN 1214-8482.

 

Internetové zdroje

GOTTLIEBER, Jiří. Honza Stárek: Důležité je zapojit i širokou veřejnost. i-noviny.cz [online]. 20. 2. 2017 [cit. 2023-01-11]. Dostupné z: http://www.i-noviny.cz/ostatni-kultura/honza-starek-dulezite-je-zapojit-i-sirokou-verejnost

MAD. Udílení Poct hejtmana se po lockdownové mezihře vrátilo k tradičnímu scénáři. Škoda, inovace by ceremoniálu určitě prospěla. Genus.cz [online]. 25. 10. 2021 [cit. 2023-01-11]. Dostupné z: https://genus.cz/vice-temat/regionalni-um/udileni-poct-hejtmana-se-po-lockdownove-mezihre-vratilo-k-tradicnimu-scenari-skoda-inovace-by-ceremonialu-urcite-prospela-n523926.htm

Medailonky oceněných Poctou hejtmana Libereckého kraje. Liberecký kraj [online]. Liberec: Liberecký kraj [cit. 2023-01-20]. Dostupné z: https://kancelar-hejtmana.kraj-lbc.cz/poradane-akce/pocty-hejtmana-libereckeho-kraje-2014/medailonky-ocenenych-poctou-hejtmana-libereckeho-kraje/2021

Pocta hejtmana 2021: Manželé Hudečkovi. Seriál týdne pod Ještědem [online]. Český rozhlas Liberec, 15. 11. 2021, 12:00 [cit. 2023-01-21]. Dostupné z: https://www.mujrozhlas.cz/serial-tydne/pocta-hejtmana-2021-manzele-hudeckovi

LIBERECKÝ KRAJ. Pocty hejtmana Libereckého kraje 2021 – Věra a Jiří Hudečkovi. Facebook [online]. 18. 11. 2021 [cit. 2023-01-21]. Dostupné z: https://www.facebook.com/libereckraj/videos/pocty-hejtmana-libereck%C3%A9ho-kraje-2021-v%C4%9Bra-a-ji%C5%99%C3%AD-hude%C4%8Dkovi/2990916907830041/

Středisko Řetěz, Česká Lípa [online]. Česká Lípa: Středisko Řetěz [cit. 2023-01-24]. Dostupné z: https://retez.skauting.cz/stredisko/

VRABEC, Luboš. Pocta pro osm osobností. Cenu od hejtmana dostal i Vlasta Burian. Libereckadrbna.cz [online]. 22. 10. 2021 [cit. 2023-01-11]. Dostupné z: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/27794-pocta-pro-osm-osobnosti-cenu-od-hejtmana-dostal-i-vlasta-burian.html

Citace

BERNÁTHOVÁ, Ivana. Věra Hudečková. Databáze regionálních osobností [online databáze]. Krajská vědecká knihovna v Liberci, @2024. Datum aktualizace 16. 02. 2023, [cit. 2024-04-17]. Dostupné z: https://www.osobnostilibereckehokraje.cz/osobnosti/id:59912