Katalog KVKLI

Petr Moos

3. 2. 1946 Praha - 23. 2. 2024 Praha

inženýr vysokoškolský pedagog

Medailon

„Fakulty na vysokých školách by měly u nás reprezentovat hlavně inovativní, univerzitní programy, neměly by to být konzervativní instituce uzavřené ve svých budovách jako za Rakouska-Uherska.“

 

Petr Moos se narodil 3. února 1946 v Praze. Jeho otec Otto Moos byl technický úředník a matka Marie Moosová, rozená Štěpničková, pracovala v různých administrativních funkcích. Rodina se záhy po jeho narození přestěhovala do Liberce. Petr Moos chodil do základní školy v Orlí ulici. Středoškolské vzdělání absolvoval na gymnáziu F. X. Šaldy Liberec a po maturitě se v roce 1964 rozhodl pro studium radioelektroniky na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Po promoci v roce 1969 zůstal jako odborný asistent na elektrotechnické fakultě a začal pracovat a vyučovat na katedře teorie obvodů. V tamní laboratoři vyvíjel elektronické obvody optických multiplexorů pro telekomunikace a připravoval nové patenty, například napěťově řízený gyrátor či aktivní filtry. Vědecký titul kandidát věd získal v roce 1974 v oboru sdělovací technika. S rodinou bydlel v té době v Nymburce.

V letech 1983–1984 vyučoval Petr Moos na elektrotechnické fakultě v Libyi. S polskými pedagogy modelovali mikroelektronické struktury na počítači a výsledky své práce měli možnost prezentovat na mezinárodních konferencích. Poté, co se vrátil z Libye, dozvěděl se, že obdržel negativní kádrový posudek. Vedení katedry jej na základě toho vyřadilo z výuky a odebralo mu moderní zařízení jeho laboratoře. Moos se proto rozhodl odejít na Stavební fakultu ČVUT, kde spoluzaložil skupinu, která se zabývala inteligentními budovami. V roce 1989 byl jmenován docentem v oboru technická zařízení budov.

V době sametové revoluce se Petr Moos společně se studenty aktivně zapojil do demokratizačního procesu. Po roce 1989 přijal nabídku na místo vedoucího katedry inženýrské informatiky na Stavební fakultě ČVUT. V letech 1993–1999 byl děkanem Fakulty dopravní ČVUT. V roce 1994 se habilitoval na Fakultě elektrotechnické v oboru radioelektronika a telekomunikace. Profesorem v oboru sdělovací technika se stal roku 1996.

V období od ledna do července 1998 zastával rovněž pozici ministra dopravy a spojů v úřednické vládě premiéra Josefa Tošovského. O rok později se stal proděkanem pro vědu a výzkum na Fakultě dopravní ČVUT a v roce 2006 byl Akademickým senátem opět zvolen do funkce děkana. Současně však působil i jako vedoucí fakultního Ústavu informatiky a telekomunikací.

V průběhu let Petr Moos absolvoval zahraniční stáže a vědecké pobyty v řadě západoevropských a amerických univerzit. Je autorem nebo spoluautorem více než sto dvaceti článků v odborných časopisech a referátů na mezinárodních konferencích. Napsal čtyři monografie a desítky učebních skript. V současnosti vede projektový tým pro modernizaci Krajské nemocnice v Liberci. V roce 2015 obdržel z rukou prezidenta republiky státní vyznamenání Za zásluhy I. stupně. V říjnu o sedm let později získal Poctu hejtmana Libereckého kraje za celoživotní přínos v oblasti dopravního inženýrství a vysokoškolského vzdělávání v oboru dopravy.

Petr Moos zemřel 23. února 2024 v Praze.

Mládí

Petr Moos se narodil 3. února 1946 v Praze a jeho rodiče Otto Moos a Marie Moosová, rozená Štěpničková, se záhy přestěhovali do Liberce.

„Přestože jsem se narodil v Praze, tak se pokládám za Liberečáka, protože jsem v Liberci zažil překrásné dětství. Tatínek pracoval v podniku LIAZ jako technický úředník, vedl oddělení zásobování nářadím a maminka pracovala v různých administrativních pozicích. A na školu v Orlí ulici, která mě připravila na život, tak na tu vzpomínám strašně rád. Zaujal mě zástupce ředitele Miroslav Čermák, který mne vedl k literatuře a také k řemeslu. V dílnách nás třeba učil vzít do ruky kladívko, šroubovák a pilník a další nářadí.“

Po základní škole si Petr Moos podal přihlášku na gymnázium F. X. Šaldy v Liberci s tím, že kdyby to nevyšlo, hodlal se vyučit opravářem zemědělských strojů. Fascinovaly ho totiž kombajny a velké mechanismy. Tento zájem, jak zdůrazňuje, ho drží dodneška. Nicméně na gymnázium se dostal a vystudoval jej. Zároveň ho však bavila hudba – sborový zpěv.

„Už na základní škole mě učila Jiřina Uherková a ta mě přemluvila, abych chodil do dětského sboru Radost. Později sbor dostal jméno Severáček, moc dobře vzpomínám na to, jak jsme v roce 1958 vybírali tenhle název dětského sboru.“

Se Severáčkem zažil Petr Moos krásné životní období nejen na zkouškách, ale také při koncertech u nás i v zahraničí.

„Nejvíc ve mně zůstaly vzpomínky na Letařovice, na soustředění, která se tam konala a kdy jsme se učili nové písně. Bydleli jsme ve stanech, částečně jsme tedy žili tábornickým životem, ale dominantou bylo vlastní nacvičování nových sborů a hudba. A co bylo krásné, že za námi někdy přijížděli i skladatelé, jako Petr Eben, který napsal pro Severáček několik sborů. Nejznámější je sbor Kdyby tu nic nebylo, který „odrostlí Severáčci“ dobře znají. Byl u nás také Ilja Hurník. Oba skladatelé byli přáteli manželů Uherkových. Petr Eben a Ilja Hurník zkusili v letařovickém kostele hrát na nádherné historické varhany, a já měl tu čest, že jsem u těch varhan šlapal měchy. Ne vždy se mi to ale dobře dařilo, protože ta kláda, která ten měch ovládala, se mi klepala, a ty varhany měly takové zvláštní vibráto.“

Petr Moss rád vzpomíná i na společenství Severáčku, protože podle něj dali manželé Uherkovi dětem nejen hudební vzdělání, ale vtiskli jim rovněž poctivý pohled na život. Že vše, čeho chce člověk dosáhnout, představuje velkou píli a práci.

„Pro mne byli vlastně Uherkovi druhými rodiči a oba si přáli, abych šel studovat hudbu, případně hudební dramaturgii. Také už to po mé maturitě s rodiči vyjednávali, chtěli, abych šel na Akademii múzických umění. Jenže mě na gymnáziu zároveň zaujal fyzikář, pan profesor Vladivoj Technik. Jeho povídání o fyzice a matematice bylo tak zajímavé, že jsem k němu začal chodit na nepovinná praktika. A tenkrát mi pan profesor řekl: Když bys šel studovat hudbu, tak budeš podprůměrný, ale když budeš studovat matematiku nebo fyziku, možná budeš průměrný.“

Vysokoškolská studia

Petr Moos se nakonec rozhodl jít studovat aplikovanou matematiku a fyziku na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Vybral si obor radioelektronika a specializaci rozhlas, film a televize.

„Proto jsou mi mikrofony, kamery, filmová a zvuková technika dodneška blízké a rád se jimi zabývám.“

Bavil jej i sport. Ovlivnil ho predevším trenér skokanů na lyžích Miloslav Bělonožník, kterému říkali Milda. A když byl u někdejšího areálu Libereckých výstavních trhů postaven skokanský můstek s umělou hmotou K30, tak se na něm Petr Moos rozhodl také skákat.

„Od Mildy to byla obrovská odvaha, že mě nechal skákat, neboť jsem na sport nebyl talentovaný. Začal jsem ale trénovat a strašně se mi to líbilo. Přestože jsem tam byl asi nejhorší, tak jsem rád trénoval a závodil. Sám Milda byl pro mne jako člověk nesmírným vzorem, protože byl poctivý a pracovitý. Dokonce se chodil ptát do školy, jak se učíme. Měl prostě o své svěřence všestranný zájem.“

Radioelektronika Petra Moose zajímala také proto, že se chtěl po dokončení vysokoškolského studia vrátit do Liberce. Konkrétně hodlal pracovat na retranslační stanici na Ještědu. Ve volném čase pak chtěl lyžovat a užívat si Liberce.

„Nicméně na té elektrotechnické fakultě mě zaujala matematika pro výpočet fyzikálních veličin, které se vyskytují v elektronických a zejména mikroelektronických obvodech. Tak jsem začal pracovat na katedře teorie obvodů jako pomocná vědecká síla. Ve třetím ročníku, kdy jsem už měl z těchto prací příjem, tak jsem se oženil. Asi za rok a půl jsme měli první dítě, později ještě další dvě. Celý můj odborný zájem se pak začal orientovat na teorii systémů a obvodů a vůbec na výpočet fyzikálních veličin zejména v mikroelektronických strukturách.“

Jak dodává Petr Moos, studium na elektrotechnické fakultě mu připadalo, jako by chodil do zábavného kroužku. Líbily se mu rovněž předměty akustika, elektroakustika, televizní a filmová technika.

„A učitelé byli navíc opravdu vynikající specialisté, kteří byli za války u spojenců ve Velké Británi a v USA velkými odborníky a pracovali například na vývoji radiolokátorů. Akademik Stránský se svou vysokofrekvenční technikou nebo profesor Kvasil, který byl mým šéfem, to byli pro mne vzory. A v matematice to byl pan docent Jan Veit nebo docent Josef Schmidtmayer, to byli skvělí matematici a měl jsem je moc rád.“

Jako ženatý muž a otec malých dětí musel Petr Moos víc vydělávat. Začal proto psát články o výsledcích svých experimentálních prací na katedře teorie obvodů a spatřoval svou budoucnost ve vědě, v teorii elektrických obvodů. S rodinou bydlel v Nymburce. A protože v tamním kostele neměl kdo hrát na varhany při bohoslužbách, tak jej farář požádal o to, zda by zpěv na varhany nedoprovázel.

„Já jsem mu vysvětloval, že hrát na varhany moc neumím a farář na to: To se brzy naučíš! Takže mi každou sobotu půjčil klíč od kostela a já jsem si postupně nacvičil vždy čtyři písně pro neděli a začal jsem zpěv doprovázet. Za minulého režimu se lidé báli chodit do kostela. Ten předchozí varhaník začal pracovat na okresním národním výboru a bylo už nepředstavitelné, aby chodil hrát při bohoslužbách. Na mně pak přišel na fakultu posudek, že jsem náboženský fanatik, když chodím do kostela.“

Rok 1968

V roce 1968 byl Petr Moos ve čtvrtém ročníku elektrofakulty ČVUT. Začátek okupace 21. srpna 1968 prožil v Nymburce, kde rodina bydlela u rodičů manželky.

„O prázdninách jsem musel vydělávat, pracoval jsem v četě kopáčů, vyměňovali jsme telekomunikační kabely. Okupační tanky jich tehdy hodně zničily. Není divu, byla to obrovská mašinérie. Tenkrát se nám narodil syn a já si říkal, do jaké doby přišel na svět. Bylo to hrozné. Nejhorší zážitek pro mne byl, když jsem připravoval u silnice acetylénovou lahev pro sváření hliníkových kabelů. Měl jsem na sobě vojenskou kombinézu, a jak jsem tam s tou lahví stál, najednou jel tank. Viděl jsem, jak se ta věž tanku otáčí přímo na mne. V tu chvíli jsem si pomyslel: Teď to spustí, protože si Rusové myslí, že jsem voják a držím nějakou zbraň. Měl jsem strašný pocit. Naštěstí se ale nic nestalo.“

Petr Moos na okupaci nerad vzpomíná. Tragické události ho navíc utvrdily v tom, že režim, který představovaly sovětské tanky, není to, co by si lidé v naší zemi přáli.

„Z doslechu vím, že Sověti nemohli přistát na letišti v Mladé, protože piloti a personál letiště vytáhli stíhačky z hangárů na přistávací dráhu. Jenže Sověti udělali výsadek a ta letadla uklidili. Takže v Mladé nakonec přistáli a k personálu letiště se chovali velice nepříjemně. A těžce jsem nesl, že se našli lidi, kteří těm Rusákům nosili do lesa občerstvení a bratřili se s nimi. To jsem pokládal za něco nepřístojného.“

Vysokoškolská kariéra

Po promoci v roce 1969 zůstal Petr Moos jako odborný asistent na elektrotechnické fakultě a začal vyučovat na katedře teorie obvodů. V tamní laboratoři vyvíjel elektronické obvody optických multiplexorů pro telekomunikace a připravoval nové patenty, například napěťově řízený gyrátor simulující parametrickou indukčnost. Vědecký titul CSc. získal v roce 1974 v oboru sdělovací technika. V letech 1983–1984 vyučoval dva roky na elektrotechnické fakultě v Libyi, kam odcestoval i s celou rodinou.

„Bylo to poměrně hluboko v poušti, ale získal jsem velkou osobní zkušenost o tom, jak se žije jinde ve světě. Arabský svět je sám o sobě naprosto jiný než ten náš. Studenti, které jsem učil, pojímali svůj přístup k vědě a k studiu jinak než u nás. Vybavení školy v Bani Walid, kde jsem učil, však bylo velmi dobré. Takže jsem mohl dělat i nějaké pokusy. S polskými kolegy jsme například modelovali na počítači mikroelektronické unipolární struktury. Výsledky výzkumu jsme pak měli možnost prezentovat i na mezinárodních konferencích.“

Když se Petr Moos vrátil z Libye, dozvěděl se, že na něj přišel na fakultu špatný posudek. Bylo v něm uvedeno, že hraje v kostele na varhany, vychovává své děti k nenávisti vůči Sovětskému svazu a že se „paktuje“ s polskou Solidaritou, hnutím, které vzniklo v roce 1980 jako nezávislé odbory a postavilo se proti režimu v tehdy komunistickém Polsku.

„Zjistil jsem, že se lidé na fakultě se mnou bojí bavit. Navíc mi šéfové vzali mé nádherné vybavení v laboratoři, kde jsem vyvíjel zmíněné multiplexy pro telekomunikace. Nakonec ten pohled na mne, jako na náboženského fanatika, mě donutil, že jsem začal uvažovat o změně zaměstnání, protože mě navíc postupně vyřadili z výuky. Katedra teorie obvodu se sice ke mně chovala hezky, ale funkcionáři nad katedrou nelibě došli k názoru, že člověk, který hraje v kostele, nemůže být podle nich dobrým kantorem. A byli rádi, když jsem po sedmnácti letech z elektrotechnické fakulty odešel.“

Navzdory negativnímu posudku dostal nabídku na Fakultě stavební ČVUT, kde zakládali skupinu, která se zabývala inteligentními budovami, chytrým vytápěním, klimatizací, větráním a podobně. Petr Moos si na stavební fakultě zřídil ateliér, začal se učit stavařinu, a jak zdůrazňuje, nový obor ho bavil, stejně jako tamní studenti.

„Vymysleli jsme například program pro transport tepla v konstrukcích a odezvu konstrukcí na vnější tepelné změny. V roce 1989 mi dokonce dali docenturu v oblasti technických zařízení budov. Sice ne v oblasti elektro nebo radioelektroniky, které jsem se původně věnoval, ovšem tu jsem stejně pak dostal, to ale až po sametové revoluci, v roce 1994.“

Sametová revoluce

Od 15. ledna 1989 probíhaly na pražském Václavském náměstí několikadenní nepokoje v souvislosti s dvacátým výročím upálení Jana Palacha. Komunistický režim proti demonstracím tvrdě zasáhl. K protestům se přidali i studenti ČVUT, podpořil je rovněž jejich učitel Petr Moos.

„Bylo to pro mne velice emotivní. Vzpomínám si, jak jsme na elektrotechnické fakultě vyhlásili okupační stávku v roce 1969. Studenti na chodbách nakreslili křídou na podlahu obrysy místa, kde měli místo ke spaní a napsali tam: Neplivejte na zem, tady spí vaši kamarádi. Podpořili je tenkrát i slavné osobnosti, například Emil Zátopek, který nám vysvětloval, jak on tyto události vnímá. Učitelé to většinou brali s pochopením. Lidé z pekáren a dalších potravinářských podniků nám vozili jídlo. Na škole byla taková emotivní, revoluční atmosféra. Měl jsem pocit, že se Československo nedá, že to všechno nakonec musí skončit. Netušil jsem ale, že to přijde až za dvacet let.“

Změna režimu nastala až v listopadu 1989. Brutální zásah komunistických bezpečnostních sil proti studentům na Národní třídě 17. listopadu 1989 vyvolal u studentů okamžitou odezvu.

„Studenti na stavební fakultě vyhlásili stávku a co je pro mne zajímavé, že všichni učitelé se za studenty postavili. V pátek proběhl ten brutální zásah bezpečnostních sil na Národní třídě a už v pondělí vedení fakulty předstoupilo před studenty a prohlásilo: Jsme s vámi!“

V rámci ČVUT byl podle Petra Moose tento postoj výjimečný, a jak zdůrazňuje, byl rád, že má na škole tak skvělý tým.

„V mé kanceláři měli studenti telefonní centrálu. Koordinovali vyjíždění skupin do regionů. V každé byl vždy jeden pedagog, dva studenti a herec. Já jsem se zúčastnil vyjížděk do jižních Čech a do Mladé Boleslavi, kde jsme občany informovali o tom, co se na Národní třídě stalo a o všem, co se v zemi vlastně děje. Někde jsme se setkali s odporem milicionářů. Říkali, co vlastně chcete? A nevěděli, jestli mají či nemají proti nám zasáhnout. Nu, a když bylo to obrovské shromáždění občanův Praze na Letné, tak jsem se také nadšeně zúčastnil.“

Děkanem dopravní fakulty

Po roce 1989 dostal Petr Moos nabídku na místo vedoucího katedry inženýrské informatiky na Fakultě stavební ČVUT. Byl potěšený, že se může věnovat oboru, blízkému tomu, který vystudoval.

„Na katedře jsem potkal skvělou osobnost, profesora Jaroslava Vlčka, jednoho ze spolutvůrců prvních počítačů v naší zemi. Spolupracoval s Antonínem Svobodou a dalšími vědci, kteří pak emigrovali do USA, a stali se významnými konstruktéry počítačových systémů. Jaroslav Vlček se později na ČVUT stal prorektorem pro pedagogiku.“

Když došlo v roce 1993 k rozdělení Československa, vedení ČVUT si uvědomilo, že bude v České republice chybět Fakulta dopravní, která sídlila ve slovenské Žilině.

„Obrátil se na mne rektor Prof. Stanislav Hanzl, zda bych se nepodílel na založení dopravní fakulty na ČVUT. Kývl jsem na to a začal jsem na žilinské dopravní fakultě zjišťovat, jak tam pedagogové učí. Bylo fajn, že jsem některé kolegy dobře znal, protože jsem do Žiliny jezdíval jako člen zkušební komise na státnice. Nakoupil jsem tam samozřejmě také skripta, abychom měli inspiraci k zahájení výuky.“

Petr Moos spolu s kolegy pracoval na akreditačních podkladech a 5. května 1993 už stál před dveřmi akreditační komise a čekal, zda ČVUT akreditaci pro Fakultu dopravní obdrží. Vysoká škola uspěla a pedagogové začali intenzívně rozjíždět život nové dopravní fakulty. Petr Moos se stal jejím prvním děkanem.

„Měli jsme vlastně první, druhý a pátý ročník. Do toho prvního se studenti normálně přihlásili, druhý a pátý ročník byli studenti, kteří přišli ze Žiliny. Museli jsme tudíž upravit osnovy, abychom obsáhli celý rozsah výuky.“

Jak Petr Moos spokojeně konstatuje, vše dobře dopadlo a dnes jsou absolventi prvních ročníků už ve významných funkcích zaměřených na dopravu, včetně náměstků ministrů.

„Při vzniku dopravní fakulty jsme nechtěli kopírovat modely, podle kterých vyučovaly ostatní technické školy. Tedy rozdělení na velmi úzké obory. Usilovali jsme o to, aby naši studenti dostali opravdu komplexní univerzitní vzdělání. Díky panu profesorovi Miroslavu Vlčkovi, který byl proděkanem pro pedagogiku, jsme proto osnovy trochu rozšířili, abychom nevzdělávali jen specialisty zvlášť pro silniční a železniční dopravu, a taky leteckou dopravu, to byl tehdy úspěch, že se nám podařilo založit katedru letecké dopravy a vychováváme piloty nejen pro naše nebo evropské aerolinie, ale třeba i pro Korean Airlines. Do osnov jsme dali i filosofické předměty. Zaměstnávali jsme dokonce učitelku rétoriky. Absolvovala se studenty například i jízdy nostalgickými vlaky po republice, takže se studenti dozvěděli spoustu zajímavostí z historie naší železniční i silniční dopravy.“

Petr Moos dostal možnost cestovat po univerzitách v Evropě a hlavně ve Spojených státech a seznámit se s tamní vysokoškolskou výukou. Byl ve Washingtonu, Michiganu, Chicagu, Denveru nebo San Franciscu. Později stál u zrodu společných programů s universitou v El Pasu.

„Výuka v USA podle toho, co jsem poznal, je naprosto odlišná od výuky v České republice. Samozřejmě ne všechny jejich modely by byly vhodné pro naši zemi. Máme jinou historii a stále u nás ještě doznívají prvky Rakouska-Uherska. Nicméně považuji získané zkušenosti z USA za velice užitečné. Mimořádná byla pro mne univerzita v Boulderu v Coloradu, kde běží výzkum nejrychlejších počítačů na světě. Jedná se o kvantové počítače, kdy jednotlivé operace využívají kvantových principů.“

Ve své děkanské funkci se Petr Moos snažil zvát do České republiky učitele a profesory ze Spojených států amerických i dalších zemí.

„Tehdy jsem ve vedlejší pracovní činnosti také pracoval pro americkou společnost TES, což bylo konsorcium firem, které chtěly u nás podnikat. Pro tuto práci mne doporučil Tomáš Baťa, znali jsme se, protože už dříve jsem pracoval pro jeho nadaci Junior Achievements. Tomáš Baťa mne navíc doporučil Ottovi Jelínkovi ze společnosti Deloitte pro funkci ředitele na úseku management consultingu. Takže jsem musel na chvíli přerušit svou děkanskou funkci na fakultě a věnoval jsem se managementu v telekomunikacích a elektronice u nás i v Evropě.“

S německým profesorem Wolfgangem Steinickem založil Petr Moos sdružení univerzitních a státních pracovišť, které se zabývají výzkumem dopravy, tzv.EURNEX. Ve sdružení bylo zpočátku kolem šedesáti pracovišť, později se počet ustálil na pětačtyřiceti.

„Ve sdružení EURNEX jsme pěstovali výzkumná témata, která posouvala železniční a silniční dopravu směrem k inteligentním dopravním systémům. Vykonával jsem ve sdružení funkci místopředsedy.“

Ministrem dopravy a spojů

Po pádu vlády Václava Klause koncem roku 1997 byla jmenována úřednická vláda, která měla zemi dovést k předčasným volbám.

„Všichni víme, že tenkrát proběhla vládní krize, navíc v té době vyhlásili železničáři stávkovou pohotovost kvůli tzv. Klausovým balíčkům. Měli pocit, že jsou špatně placeni a na základě výroků tehdejšího ministra dopravy Martina Římana k privatizaci některých úseků železničních tratí a dopravy jako takové, se domnívali, že dojde v dopravním byznysu k obrovským škodám. A já dostal od pana prezidenta Václava Havla dotaz, jestli bych byl ochoten přijmout funkci ministra dopravy a spojů s tím, že by si pan prezident přál, abych byl schopen čelit stávce železničářů, a co bych v tomto případě dělal. Takže jsme se scházeli a já vymýšlel postupy, jak se z tohoto problému dostat, protože by ta stávka velmi ochromila naše hospodářství.“

Jak Petr Moos připomíná, v devadesátých letech dvacátého století bylo ještě hodně nákladní dopravy vedeno po železnici. V případě stávky by tak došlo k ochromení přepravy mezi podniky.

„Slíbil jsem, že se pokusím stávku zažehnat. Po tom, co jsem byl jmenován ministrem dopravy, tak jsem jednal s odboráři a představil jsem jim svůj plán. Neslíbil jsem jim víc peněz, protože nebylo kde brát. Tenkrát jsem předsedovi odborů Jaromírovi Duškovi řekl: Podívejte, my můžeme vzít učitelům a dát peníze vám. A vůbec, co dělá vaše paní? Ona je učitelka, odpověděl Dušek. No tak to nebude dobré, konstatoval jsem.“

Petr Moos se s odboráři dohodl na úpravách v režimu odchodu železničářů do důchodu a vypracoval návrh optimalizace organizačních struktur, které umožňovaly, aby se podnik finančně vyrovnal s železničními odborníky ve vedení Českých drah, kteří už byli v důchodovém věku, a počty zaměstnanců se tak snižovaly přirozenou cestou. Problém se pak podle Petra Moose vyřešil tím, že se doplnili lidé v profesích, kde byli železničáři přetížení a některé profese díky automatizaci a novým elektronickým zařízením byly úplně zrušeny.

„Stávková pohotovost byla ukončena jednáním v Sobotíně, kam jsme se symbolicky dopravili vlakem taženým parní lokomotivou.“

Z doby svého ministrování Petr Moos rád vzpomíná na prezidenta Václava Havla. Byli spolu například na zahraniční návštěvě v Polsku u prezidenta Aleksandra Kwaśniewskiego.

„Já jsem také jednal s polským premiérem a ministrem dopravy o napojení našich dálnic a železnic. Prezident Havel ve velmi konkrétních případech prokázal, jak je skromný, úžasný a jak je ctěný i v zahraničí. Zažil jsem okamžik, kdy se pan prezident nabídl v době, kdy jsem jednal s polským premiérem, že bude hlídat minutník, abychom v projednávaných tématech nepřekračovali určené časy. Vždycky mne šťouchl do ruky, abychom pokračovali dalším tématem. Čili na sebe vzal i tuhle pomocnou službičku. Je to k pousmání, nicméně já jsem z toho vycítil tu jeho obrovskou skromnost a určitou pokoru.“

V Tošovského vládě se Petr Moos velice spřátelil s tehdejším ministrem školství Janem Sokolem. Jak zdůrazňuje, poznal v něm skvělého filosofa, ale vlastně rovněž prvního autora knížky o informatice, o programování.

„Čili to byl člověk, který skloubil vývoj technologií a techniky s vývojem člověka, s humanistickými přístupy. Byl to navíc křesťanský filosof. Bohužel o něm mluvím v minulém čase, byl ale pro mne velikým vzorem.“

Dopravní nehoda

V roce 2010 zažil Petr Moos těžkou dopravní nehodu. Když jel na motocyklu v Turnově přes křižovatku „Na Pyrámu“, narazila do něj dodávka, která nerespektovala přednost na hlavní silnici. Petr Moos byl těžce zraněný. Vrtulník ho proto transportoval do liberecké nemocnice, kde ho tamní traumatologové a další odborníci zachránili. K práci se mohl vrátit až po šesti měsících. Ještě v nemocnici ho navštívil rektor ČVUT profesor Václav Havlíček a nabídl mu funkci prorektora pro rozvoj.

„A já mu říkám: Ale Václave, já vůbec nevím, zda ještě budu chodit! Nemůžu ti to slíbit. On mávl rukou a prohlásil: Budeš chodit, neboj!“

Po náročné rehabilitaci začal o berlích chodit na ČVUT a ve funkci prorektora měl tu čest otevřít nové budovy Fakulty informatiky a Fakulty architektury. V Kladně pak otevřeli budovu, kde se vyučuje obor lékařská elektronika. Chtěl víc v praxi využít své poznatky z výuky na amerických univerzitách, ale nebylo to možné. Zákon o vysokých školách tomu podle něj nenahrává.

„A tak to vysoké školství u nás trochu strádá, bohužel. Jinde v Evropě a v USA jsou fakulty vlastně studijními programy. U nás je to ale jako za Rakouska-Uherska. Fakulty jsou samostatné bytosti a budovy. Zbytečně se u nás například dublují výuky jazyků, matematiky, fyziky a dalších předmětů. Zkrátka rozvoj zejména technických škol u nás není takový, jak bych si představoval, ale nebudu jen kritický. Jsem rád, že jsem mohl v univerzitním prostředí pracovat a že mi dalo mnoho radostí pro život.“

Po třech letech po havárii se na Petra Moose obrátil přednosta kardiologie Krajské nemocnice v Liberci Rostislav Polášek a požádal ho, jestli by Kolegiu primářů, kterému tehdy předsedal Richard Lukáš, nepomohl zformátovat projekt budovy pro plánovanou výstavbu Centra urgentní medicíny. Připravil projektový záměr nové budovy a využil přitom zkušeností z firmy Deloitte a ze stavební fakulty ČVUT.

„Vlastní projekt Centra urgentní medicíny pak vytvořili ti, co vyhráli architektonickou soutěž, Jsou to firmy SIAL a Domy architects. A já věřím, že Liberecký kraj dostane už brzy špičkové medicínské centrum.“

Velké hobby

I když byl Petr Moos během bohaté profesní kariéry velmi pracovně zatížený, vždy si našel čas pro svou zálibu, létání na padákovém křídle.

„Vyzkoušel si to po roce 1989 díky dceři na letišti Raná u Loun. Let na padákovém křídle mě nadchl a pak jsem u toho sportu několik let zůstal. Získal jsem i pilotní průkaz a rád na tohle období vzpomínám, protože létání na padáku je nádherný fenomén. Letíte v tichu a kolem jenom sviští šnůry padáku. Pod vámi je pak krásná krajina a vy máte možnost zapomenout na všechny starosti.“

Dodává Petr Moos, který vyznává inspirativní životní motto:

„Je důležité mít se na co těšit. A já děkuji Bohu za to, že mi dává příležitost se stále na něco těšit.“

V roce 2015 vyznamenal prezident Miloš Zeman Petra Moose medailí Za zásluhy I. stupně. O sedm let později obdržel Poctu hejtmana Libereckého kraje za celoživotní přínos v oblasti dopravního inženýrství a vysokoškolského vzdělávání v oboru doprava.

Petr Moos zemřel 23. února 2024 ve věku sedmdesáti osmi let v Praze.

Ivana Bernáthová

Místa působení

Výběrová bibliografie

Dílo – knihy

HRUBÝ, Jaroslav, Pravoslav MARTINEK a Petr MOOS. Vybrané stati z analýzy a syntézy elektronických obvodů: skriptum ke krátkodobému postgraduálnímu kursu. [Praha]: ČVTS, 1974, přeruš. str.

MARTINEK, Pravoslav a Petr MOOS. Praktika z lineárních obvodů. 2., přeprac. vyd. Praha: ČVUT, 1978, 140 s.

MOOS, Petr, Evžen POPP a Jana NEJEPÍNSKÁ. Teorie lineárních obvodů: sbírka příkladů a laboratorních úloh. Praha: ČVUT, 1978, 142 s.

PŠENIČKA, Bohumil, Ivan MATZNER a Petr MOOS. Sbírka příkladů ze syntezy lineárních obvodů. 2., přeprac. vyd. Praha: ČVUT, 1979, 124 s.

PŠENIČKA, Bohumil, Ivan MATZNER a Petr MOOS. Sbírka úloh ze syntézy lineárních obvodů. [2.,] přeprac. vyd. Praha: ČVUT, 1979, 124 s.

MARTINEK, Pravoslav a Petr MOOS. Praktika z lineárních obvodů: určeno po posl. fak. elektrotechn. Praha: ČVUT, 1980, 122 s.

MOOS, Petr et al. Teorie obvodů II: sbírka příkladů a laboratorních úloh. Praha: ČVUT, 1980, 260 s.

MOOS, Petr et al. Teorie obvodů II: sbírka příkladů. Dotisk [1.] vyd. Praha: ČVUT, 1981, 260 s.

MOOS, Petr. Nulorové modely kvazilineárních a nelineárních elektronických prvků. Praha: Academia, 1983, 103 s. Studie ČSAV.

TRNKA, Josef a Petr MOOS. Návrh telekomunikačních zařízení: určeno pro stud. fak. elektrotechn. Praha: ČVUT, 1983, 201 s.

Obvody LSI pro diskrétní zpracování signálu ve sdělovacích systémech: sborník přednášek. Autor úvodu Petr MOOS. Praha: Československá vědeckotechnická společnost, 1984, 91 s. Knižnice ČSVTS – FEL.

Mikroelektronické obvody a diskrétní zpracování signálů v telekomunikační technice: sborník přednášek. Předmluva Petr MOOS a Jan UHLÍŘ. Praha: ČV elektrotechn. společ. ČSVTS, 1988, 118 s. Knižnice ČSVTS-FEL ČVUT.

KABELE, Karel, Petr MOOS a Igor PAVLÍČEK. Technická zařízení budov: řešení vybraných úloh na mikropočítači: doplňkové skriptum pro stud. fak. stavební. Praha: ČVUT, 1989, 53 s. ISBN 80-01-00156-3.

JOKL, Miloslav a Petr MOOS. Měření a hodnocení tepelně vlhkostního mikroklimatu. Plzeň: Dům techniky ČSVTS, 1990, 10 s. ISBN 80-02-00228-8.

MOOS, Petr. Informační technologie. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1993, 200 s. ISBN 80-01-01048-1.

NOVÁK, Mirko et al. Umělé neuronové sítě: teorie a aplikace. Praha: C. H. Beck, 1998, 382 s. Učebnice informatiky. ISBN 80-7179-132-6.

MOOS, Petr a Vít MALINOVSKÝ. Informační systémy a technologie. Praha: ICS AS CR, 2006, 217 s. Edice monografií NNW, 5. ISBN 80-903298-5-3.

MOOS, Petr, Tomáš ZELINKA a Vít MALINOVSKÝ. Telekomunikační služby. V Praze: Nakladatelství ČVUT, 2007, 176 s. ISBN 978-80-01-03598-6.

MOOS, Petr a Vít MALINOVSKÝ. Information systems and technologies. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2008, 210 s. Vysokoškolská učebnice. ISBN 978-80-01-04064-5.

Vize pro dopravu v Praze. Autor doslovu Petr MOOS. [Praha: s. n., 2010], 78 s.

ŠTĚDROŇ, Bohumír et al. Manažerské rozhodování v praxi. V Praze: C. H. Beck, 2015, 275 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-587-9.

 

Dílo – články, kapitoly, studie

MOOS, Petr. Podivuhodný čtyřpól – gyrátor. In: Amatérské rádio. 1970, roč. 19, č. 2, s. 72–74.

MOOS, Petr. Indukčnost řízená napětím. In: Sdělovací technika. 1970, roč. 18, č. 12, s. 372.

MOOS, Petr. Přeladitelná pásmová propust. In: Sdělovací technika. 1971, roč. 19, č. 2, s. 51–52.

MOOS, Petr. Nomogram pro výpočet gyrátorové indukčnosti. In: Sdělovací technika. 1971, roč. 19, č. 9, s. 294.

MOOS, Petr. Parametrický „NIK”. In: Sdělovací technika. 1972, roč. 20, č. 4, s. 139.

MOOS, Petr. Model po úsecích linearisovaného obvodu. In: Sdělovací technika. 1972, roč. 20, č. 7, s. 268.

MOOS, Petr. Modelování větví po úsecích linearisovaného obvodu. In: Sdělovací technika. 1972, roč. 20, č. 12, s. 449–450.

KVAPIL, J. a Petr MOOS. Obvody s reaktančními gyrátory. In: Elektrotechnický časopis: časopis Elektrotechnického ústavu CEFV SAV Bratislava. 1973, roč. 24, č. 5, s. 322–329. 

KVASIL, Josef a MOOS Petr. Reaktanční gyrátor. In: Acta polytechnica. Řada 3, elektrotechnická. 1973, č. 2. s. 33–45.

MOOS, Petr. Syntéza filtrů s mutátory. In: Slaboproudý obzor (Příloha pro mladé inženýry). 1974, roč. 35, č. 7, s. P9–P12.

KVASIL, Josef, Jiří KADLEC a Petr MOOS. Citlivost nelineárních obvodů. In: Slaboproudý obzor. 1975, roč. 36, č. 8, s. 390–393.  

KVASIL, Josef, Jiří KADLEC a Petr MOOS. Kmitavé obvody RC s gyrátory. In: Acta polytechnica. Řada 3, elektrotechnická. 1977, č. 1, s. 27–33.

MOOS, Petr a Jiří POSPÍŠIL. Nonconventional two‐port matrix decompositions and their realization. In: International journal of circuit theory and applications. 1980, vol. 8, no. 1, s. 13–18. ISSN 0098-9886.

MOOS, Petr. Obvody s přepínanými kondenzátory pro kmitočtovou filtraci analogových signálů. In: Sdělovací technika. 1980, roč. 28, č. 12, s. 457–58.

MOOS, Petr a Michael REZZI. Praktický příklad přeladitelné pásmové propusti. In: Slaboproudý
obzor. 1982, roč. 43, č. 2, s. 97–98.

MOOS, Petr. Zvyšování hustoty integrace prvků a funkcí v mikroelektronických systémech. In: Technická práca. 1983, roč. 35, č. 11, s. 37–38.

MOOS, Petr a František NĚMEC. Autoregulační předřadný obvod pro moderní světelné zdroje. In: Acta polytechnica. Řada 3, elektrotechnická. 1984, č. 7, s. 53–62.

MOOS, Petr a Tomáš DOSTÁL. Energie a výkon ve větvi s přepínaným kondenzátorem. In: Slaboproudý obzor. 1985, roč. 46, č. 9, s. 454–456.

LAIPERT, Miloš a Petr MOOS. Obvody s přepínanými kondenzátory. In: Slaboproudý obzor (Příloha pro mladé inženýry). 1986, roč. 47, č. 1, s. P1–P6.

MOOS, Petr. Pro potřebu doma či v kanceláři (Prvky a systémy v ekologii budov.). In: Elektronika. 1988, č. 3, s. 9–11.

MOOS, Petr. Optické vlnovody pro vyšší bezpečnost provozu elektronických zařízení v rušivých elektromagnetických polích. In: Bezpečná práca. 1988, roč. 19, č. 6, s. 259–270.

MOOS, Petr. Ekoelektronika – elektronické subsystémy v poli přenosu agencií komplexního ekosystému budov. In: Bezpečná práca. 1989, roč. 20, č. 2, s. 57–60.

MOOS, Petr. Kvalita prostředí na mikropočitačových pracovištích. In: Bezpečná práca. 1989, roč. 20, č. 6, s. 247–252.

MOOS, Petr. Počítačový makromodel tepelného mikroklimatu budov. In: Pozemní stavby. 1989, roč. 37, č. 2, s. 92–96.

MOOS, Petr a Dalibor VYTLAČIL. Citlivosti přenosu tepla na parametry stavebních konstrukcí. In: Energetika. 1991, roč. 41, č. 2, s. 45–49.

JOKL, Miloslav, Petr MOOS a Jiří ŠTVERÁK. Termoregulační rozmezí člověka v neutrální zóně. In: Pracovní lékařství. 1992, roč. 44, č. 3, s. 110–116. ISSN 0032-6291.

MOOS, Petr. The decision making process and information technologies in the transportation development. In: 9. medzinárodná vedecká konferencia: 14.–16. september 1993, Žilina. Zborník 1. Žilina: Vysoká škola dopravy a spojov, 1993, s. 123–130. ISBN 80-7100-143-0.

VYTLAČIL, Dalibor a Petr MOOS. The sensitivity analysis of building thermal network elements. In: Building and environment. 1993, vol. 28, no. 1, s. 63–68. ISSN 0360-1323. Rovněž dostupné z: airbase_6563.pdf (aivc.org)

MOOS, Petr. Franz Kafka und sein professionelles Verhältnis zur Technik: ein weiterer Baustein für die Kafka-Forschung. In: Prager Zeitung. 1995, roč. 5 [tj. 4], č. 26 (29. 6. 1995), s. 8. ISSN 1211-6998.

MOOS, Petr. Koncept vázaných citlivostí v analýze složitých systémů řízení. In: Riadiace a simulačné procesy v koľajovej doprave: zborník prednášok, 30.–31. mája 1996, Žilina. Žilina: Žilinský vzdelávací servis, 1996, s. 284. ISBN 80-7135-049-4.

MANSFELDOVÁ, Alena a Petr MOOS. Synergetické fenomény v rozvoji sídel. In: Aktuálne problémy regionálneho rozvoja: zborník z medzinárodnej konferencie, Banská Bystrica, 28.–29. mája 1997. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, 1997, s. 129–135. ISBN 80-8055-052-2.

MOOS, Petr. S klíčem na krku. In: ZAPLETAL, Jiří a Milan UHEREK. Milan Uherek vypráví o Severáčku, o divadle, o sobě. Praha: Thalia, 1997, s. 139–140. ISBN 80-900684-5-6.

MANSFELDOVá, Alena a Petr MOOS. Humanistic aspects in the education of technologists. In: FUKAČ, Jiří. The crossroads of European culture 1998 – responsibilities and hopes: proceedings of the conference held in Brno, 30. 9.–4. 10. 1998. Brno: VUTIUM Press, 1999, s. 381–383. ISBN 80-214-1249-6.

MOOS, Petr. Projekt Gradient – příspěvek k motivaci české ekonomiky. In: Inovační podnikání a transfer technologií. 1999, roč. 7, č. 3, s. 22. ISSN 1210-4612.

MOOS, Petr a Jan ROVENSKÝ. Zhorší rozestavěná varianta dálničního obchvatu životní prostředí v Plzni? In: Ekonom. 1999, roč. 43, č. 44, s. 29. ISSN 1210-0714.

MOOS, Petr. Česká republika v bruselském sídle Aliance. In: MATĚJKA, Dobroslav a Kateřina PIRÓ (eds.). Česká republika v NATO. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1999, s. 29–36. ISBN 80-85864-60-6.

MOOS, Petr. Nejsme země neznabohů. In: Lidové noviny. 2001, roč. 14, č. 182 (7. 8. 2001), s. 1. ISSN 0862-5921.

BÍNA L. et al. Intermodální koridor Sever-Jih = Intermodal corridors North-South). In: CZ–Intermodal & Logi 2002: 4. konference s mezinárodní účastí, 17.–18. října 2002, Praha: Bílá kniha EU a intermodální doprava. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2002, s. 13–29. ISBN 80-7194-483-1.

DUŠEK, Jaromír et al. Kulatý stůl Ekonoma o české železnici. In: Ekonom. 2002, roč. 46, č. 6, s. 28–33. ISSN 1210-0714.

MOOS, Petr. Čísla pro Ostravu: varianty financování a ceny je třeba srovnávat v horizontu třiceti let. In: Euro. 2002, č. 22, s. 48–49. ISSN 1212-3129.

MOOS, Petr. Aliance produkčních funkcí. In: SVOBODA, Vladimír a Denisa MOCKOVÁ (eds.). Konference Věda o dopravě 2004": Praha, 25.–26. říjen 2004: sborník příspěvků = Conference on transportation science: Prague, 25th–26th october 2004: proceedings. Praha: ČVUT, Fakulta dopravní, 2004, s. 307–312. ISBN 80-01-03047-4.

MOOS, Petr. Lehce na cvičišti, těžko na bojišti. In: Euro. 2004, č. 51, s. 78. ISSN 1212-3129.

STEINICKE, Wolfgang H. a Petr MOOS. The European rail test cluster within EUREX. In: „Towards European co-operation in the sustainable surface transport research": control and management of transportation processes on a macroscopic level – some experiences in the field of intelligent transportation systems: workshop: accompanying activity of symposium Zel 2005 Railways on the edge of the 3rd millennium On the way towards the European railway", 23. May 2005. Žilina: University of Žilina, 2005, s. 27–32. ISBN 80-8070-398-1.

MOOS, Petr. Nástroje dopravní politiky – systémy ITS [online]. Bratislava, 2006 [cit. 2024-04-17]. Dostupné z: Intelligent Transportation Systems (electromobility.cz)

MOOS, Petr. Rozvoj veřejné dopravy – priority. In: KUBÁT, Bohumil (ed.) et al. From horse-drawn railway to high-speed transportation systems = [Od koněspřežné železnice k vysokorychlostním dopravním systémům]: april 17–19, 2007: Prague, Czech Republic. Prague: Czech Technical University, 2007, s. 173–178. ISBN 978-80-01-03699-0.

MOOS, Petr. Operation safety and reliability improvement of large transport systems by complex sensitivity investigation. In: Neural network world. 2008, vol. 18, no. 1, s. 39–43. ISSN 1210-0552. Rovněž dostupné z: https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:61156973-39c7-46e7-a32f-d48bd6009564?article=uuid:35f7e920-cdcf-4e68-a1b0-7459921ee41b

MOOS, Petr et al. Estimation of failures probability in alliances of transportation systems [online]. In: International multi-conference on engineering and technological innovation. Orlando, FL, 29thjune–2nd july 2008. Orlando, Florida, 2008 [cit. 2024-04-17]. Dostupné z: Title of the Paper (18pt Times New Roman, Bold) (iiis.org)

MOOS, Petr. Víkend: máme držet kamiony zkrátka? In: Mladá fronta Dnes. 2008, roč. 19, č. 166 (17. 7. 2008), s. A/8. ISSN 1210-1168.

BÍNA, Ladislav, Petr MOOS a Otto PASTOR. Air rail links and risk analysis of Prague Airport Project. In: Transactions on transport sciences. 2009, vol. 2, no. 3, s. 100–113. ISSN 1802-971X.

MOOS, Petr. Informační ekologie a moudrost. In: Akademický bulletin. 2009, č. 3, s. 12–13. ISSN 1210-9525. Rovněž dostupné z: https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:1d262565-9dba-4177-a0b7-311985805317?article=uuid:5bb9af69-335b-4b62-bc7a-9ba1b34eb68e

MOOS, Petr. Kyberprostor se reguluje sám. In: Lidové noviny. 2009, roč. 22, č. 98 (27. 4. 2009), s. 13. ISSN 0862-5921.

SVÍTEK, Miroslav, Petr MOOS a Zdeněk VOTRUBA. Towards information circuits. In: Neural network world, 2010, vol. 20, no. 2, s. 241–247. ISSN 1210-0552. Rovněž dostupné z: https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:fe4825ca-7440-4beb-820b-de084db12ba7?article=uuid:347fad57-8672-4e07-bb98-0d54180c1f61

MOOS, Petr. A co děti, až se budou ptát. In: Ekonom. 2010, roč. 54, č. 29, s. 43. ISSN 1210-0714.

HÁJEK, Martin a Petr MOOS. Mají osobní auta platit mýto? In: Literární noviny. 2010, roč. 21, č. 33, s. 6. ISSN 1210-0021.

MOOS, Petr. Čtyřiatřicet zamyšlení S. Kubína: na cestu úvahám v tichu. In: Světlik: svět libereckých knihoven. 2012, č. 46(4), s. 48. ISSN 1214-2751. Rovněž dostupné z: https://www.kvkli.cz/getFile/id:41785

VOGL, Jan Petr MOOS and Mária JÁNEŠOVÁ. „Innovation potential of the Lcc analysis”[online]. In: Proceedings of MAC 2019: international conference: 13th–15th december 2019. Prague: MAC Prague consulting, 2019, s. 137–40 [cit. 2024-04-17]. Dostupné z: Proceedings of MAC 2019 - Group of Authors - Knihy Google

MOOS, P., M. NOVÁK a Z. VOTRUBA. Parametric sensitivity in decision making process. In: Neural network world. 2020, vol. 30, no. 1, s. 45–53. ISSN 1210-0552. Rovněž dostupné z: NNW.2020.30.003.pdf

 

Dílo – patenty, autorská osvědčení

Napěťově řízený gyrátor s použitím pro napěťově řízené obvodové elementy. Vynálezci: Josef KVASIL, Petr MOOS a Pravoslav MARTINEK. Československo. MPT: H03F 3/34. Patent, CS 146035. Přihl.: 7. 9. 1970. Uděl.: 15. 11. 1972. Rovněž dostupné z: https://isdv.upv.gov.cz/doc/FullFiles/Patents/FullDocuments/146/146035.pdf

Aktivní filtr RC. Vynálezci: Josef KVASIL, Petr MOOS a Pravoslav MARTINEK. Československo. Int. cl.: H03H 7/01. Autorské osvědčení, CS 201074 B1. Přihl.: 11. 4. 1974. Uděl.: 1. 3. 1983. Rovněž dostupné z: https://isdv.upv.gov.cz/doc/FullFiles/Patents/FullDocuments/201/201074.pdf

Adaptivní filtr. Vynálezci: Petr MOOS a Jiří POMICHÁLEK. Československo. Int. cl.: H03H 7/04. Autorské osvědčení, CS 185143 B1. Přihl.: 13. 10. 1976. Uděl.: 15. 9. 1980. Rovněž dostupné z: https://isdv.upv.gov.cz/doc/FullFiles/Patents/FullDocuments/185/185143.pdf

Gyrátorový oscilátor. Vynálezci: Josef KVASIL, Petr MOOS, Jiří KADLEC a Jiří PILUCHA. Československo. Int. cl.: H03B 3/04. Autorské osvědčení, CS 186619 B1. Přihl.: 29. 12. 1976. Uděl.: 15. 2. 1981. Rovněž dostupné z: https://isdv.upv.gov.cz/doc/FullFiles/Patents/FullDocuments/186/186619.pdf

Gyrátorový oscilátor s automatickým dolaďováním kmitočtu. Vynálezci: Josef KVASIL, Petr MOOS, Jiří KADLEC a Jiří PILUCHA. Československo. Int. cl.: H03B 3/04. Autorské osvědčení, CS 187170 B1. Přihl.: 29. 12. 1976. Uděl.: 15. 3. 1981. Rovněž dostupné z: https://isdv.upv.gov.cz/doc/FullFiles/Patents/FullDocuments/187/187170.pdf

Gyrátorový oscilátor s malou citlivostí. Vynálezci: Josef KVASIL, Petr MOOS, Jiří KADLEC a Jiří PILUCHA. Československo. Int. cl.: H03B 3/04. Autorské osvědčení, CS 187169 B1. Přihl.: 29. 12. 1976. Uděl.: 15. 3. 1981. Rovněž dostupné z: https://isdv.upv.gov.cz/doc/FullFiles/Patents/FullDocuments/187/187169.pdf

Napěťově řízený gyrátorový oscilátor. Vynálezci: Josef KVASIL, Petr MOOS, Jiří KADLEC a Jiří PILUCHA. Československo. Int. cl.: H03B 3/04. Autorské osvědčení, CS 187168 B1. Přihl.: 29. 12. 1976. Uděl.: 15. 3. 1981. Rovněž dostupné z: https://isdv.upv.gov.cz/doc/FullFiles/Patents/FullDocuments/187/187168.pdf

Napěťově řízený gyrátorový oscilátor s minimálním počtem obvodových prvků. Vynálezci: Josef KVASIL, Petr MOOS, Jiří KADLEC a Jiří PILUCHA. Československo. Int. cl.: H03B 3/04. Autorské osvědčení, CS 186620 B1. Přihl.: 29. 12. 1976. Uděl.: 15. 2. 1981. Rovněž dostupné z: https://isdv.upv.gov.cz/doc/FullFiles/Patents/FullDocuments/186/186620.pdf

Předřadný obvod k provozu výbojkových zdrojů. Vynálezci: František NĚMEC, Petr MOOS, Milan BYTEŠNÍK, Jan KUBA a Tomislav LACINA. Československo. Int. cl.: H01J 61/54, H03B 41/16. Autorské osvědčení, CS 219648 B1. Přihl.: 6. 8. 1980. Uděl.: 15. 8. 1985. Rovněž dostupné z: https://isdv.upv.gov.cz/doc/FullFiles/Patents/FullDocuments/219/219648.pdf

 

Dílo – výzkumné projekty

MOOS, P., M. SVÍTEK, P. PŘIBYL, Z. VOTRUBA, V. JIROVSKÝ, F. LEHOVEC, V. SKUROVEC a L. BÍNA. Ekonomický model a organizační struktura 3. etapy rozvoje mýta. Projekt Ministerstva dopravy ČR. Praha: ČVUT FD, 2007.

MOOS, P., M. SVÍTEK, P. PŘIBYL, Z. VOTRUBA, V. JIROVSKÝ, F. LEHOVEC, V. SKUROVEC a L. BÍNA.  Koncept certifikačního pracoviště zřízeného na FD ČVUT. Projekt Ministerstva dopravy ČR. Praha: ČVUT FD, 2007.

MOOS, P., L. BÍNA, B. KUBÁT, O. PASTOR a V. SKUROVEC. Posouzení variant železničního spojení Praha – Letiště Praha Ruzyně – Kladno. Projekt Ministerstva dopravy ČR. Praha: ČVUT FD, 2007.

MOOS, P., L. BÍNA, O. PASTOR a V. SKUROVEC. Východiska pro posouzení variant železničního spojení Praha – Letiště Praha Ruzyně – Kladno. Projekt Ministerstva dopravy ČR. Praha: ČVUT FD, 2007.

MOOS, P., L. BÍNA, F. LEHOVEC a V. SKUROVEC. Analýza nákladů a přínosů zpoplatnění vozidel 3,5–12 t na síti dálnic a rychlostních komunikací pro léta 2009–2017 pro Hodnocení dopadů regulace (RIA). Návrh novely zákona č.13/1997 Sb. Projekt Ministerstva dopravy ČR. Praha: ČVUT FD, 2008.

MOOS, P., L. BÍNA, F. LEHOVEC a V. SKUROVEC. Hodnocení dopadů regulace (RIA) po zavedení zpoplatnění vozidel nad 3,5 až 12 tun na síti dálnic a rychlostních silnic včetně vybraných úseků silnic I. Třídy v ČR od 1. 1. 2009. Aktualizace podle dodatků MV ČR k 31. 8. 2009. Projekt Ministerstva dopravy ČR. Praha: ČVUT FD, 2008.

MOOS, P., L. BÍNA, V. SKUROVEC a T. HORÁK. Posouzení nákladovosti jednotlivých dopravců zajišťujících základní dopravní obslužnost Ústeckého kraje v roce 2005 a 2006. Projekt Ústeckého kraje. Praha: ČVUT FD, 2008.

MOOS, P., L. BÍNA, V. SKUROVEC a O. MERTLOVÁ. Posouzení projektu PPP D3, Etapa 2.1, Analýza pravidel a doporučení pro PPP projekty v rámci EU a Eurostatu a navržení způsobu zařazení projektů PPP mimo rozvahu veřejného sektoru na základě jednání s ČSÚ a Eurostatem. Projekt SFDI. Praha: ČVUT FD, 2008.

MOOS, P., L. BÍNA, V. SKUROVEC, O. MERTLOVÁ a O. JAŠEK. Posouzení projektu PPP D3/R3. Etapa II, Průběžné posouzení Koncesního projektu PPP připravované dálnice D3/R3 z hlediska platebního mechanismu a dopravně inženýrské přípravy. Projekt SFDI. Praha: ČVUT FD, 2008.

MOOS, P., L. BÍNA, V. SKUROVEC a F. LEHOVEC. Rozšíření RIA pro zavedení mýtného na vozidla nad 3,5 tun. Etapa I, Vazba sazeb mýtného na propočet nákladů na pozemní komunikace. Projekt Ministerstva dopravy ČR. Praha: ČVUT FD, 2008.

MOOS, P., V. SKUROVEC, O. PASTOR, L. BÍNA, F. LEHOVEC a V. JIROVSKÝ. Úprava režimu provozu kamionové dopravy v ČR o víkendech. Projekt Ministerstva dopravy ČR. Praha: ČVUT FD, 2008.

MOOS, P., L. BÍNA, F. LEHOVEC, V. SKUROVEC a T. HORÁK. Analytická studie navýšení mýtného v době pátečního omezení jízdy kamionů jako opatření ke snížení jízd kamionů nad 7,5 t v pátek od 15.00 do 18.00. Projekt Ministerstva dopravy ČR. Praha: ČVUT FD, 2009.

MOOS, P., L. BÍNA, F. LEHOVEC, V. SKUROVEC a T. HORÁK. Rozšíření hodnocení dopadů regulace (RIA) pro zavedení mýtného pro vozidla nad 3,5 tun. Vazba sazeb mýtného na propočet nákladů na pozemní komunikace a výhled pro případné úpravy sazeb mýtného v příštích letech. Etapa II, Vytvoření předpokladů pro případné úpravy sazeb mýtného v příštích letech. Projekt Ministerstva dopravy ČR. Praha: ČVUT FD, 2010.

MOOS, P., L. BÍNA, V. SKUROVEC a F. LEHOVEC. Rozšíření výkonového zpoplatnění pro vozidla nad 3,5 až 12 tun a vliv na podnikatelské prostředí v ČR. Projekt Ministerstva dopravy ČR. ČVUT FD, 2010.

MOOS, P., L. BÍNA, H. NOVÁKOVÁ, J. KOCOUREK a T. HORÁK. Odborné posouzení obsahu prezentace nové metropolitní sítě pod názvem „Metropolitní linky v Praze“ a dalších souvisejících podkladů k navrhovaným změnám (dále jen „Návrh“), kterou HMP předložil Regionální organizátor Pražské integrované dopravy (ROPID) dne 14. 6. 2012. Praha: ČVUT FD, 2012.


Knihy

NEŠPOR, Zdeněk R. Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. Praha: Kalich, 2019, s. 251. ISBN 978-80-7017-261-2.

POHL, Rudolf. České vysoké učení technické – Fakulta dopravní: [almanach Fakulty dopravní k 10. výročí svého založení 1993–2003. Praha: Sdružení pro vydání Almanachu Fakulty dopravní ČVUT v Praze, 2006, 149 s. ISBN 80-239-7886-1.

TOMEŠ, Josef a kol. Český biografický slovník XX. století. II. díl, K–P. Praha: Paseka, 1999, s. 400. ISBN 80-7185-246-5.

Who is...? (V České republice): dodatkové dílo. 8. vyd. Zug: Hübners Who is Who, 2010, s. 959. ISBN 978-3-7290-0089-6.

 

Články

ČTK a JOL. Zemřel Petr Moos. Bývalému ministru dopravy a pedagogovi bylo 78 let [online]. In: iDNES.cz. 23. 2. 2024 [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/petr-moos-ministr-dopravy-umrti.A240223_134123_domaci_tbr

KŮS, Zdeněk a Richard LUKÁŠ. Vizionář: prof. Ing. Petr Moos, CSc., Dr. H. C. In: Véčko. 2023, roč. 22, č. podzim, s. 90–91. ISSN 1213-7375.

Letošní držitelé nejvyšších státních vyznamenání. In: Lidové noviny. 2015, roč. 28, č. 252 (29. 10. 2015), s. 2. ISSN 0862-5921.

ONDRÁČKOVÁ, Jiřina. Ministr Petr Moos v roli chytré horákyně. In: ZN zemské noviny. 1998, roč. 8, č. 125 (30. 5. 1998), s. 6. ISSN 1210-7492.

ÖTZOVÁ, Jitka. Den s ministrem Moosem. In: Právo – Magazín Práva [příloha]. 1998, roč. 8, č. 44 (21. 2. 1998), s. 4–5. ISSN 1211-2119.

SK. Vědci obdrželi čestné doktoráty. In: Mladá fronta Dnes – Pardubický kraj. 2019, roč. 30, č. 16 (19. 1. 2019), s. 18.

 

Internetové zdroje

Křeslo pro hosta – prof. Ing. Petr Moos, CSc. In: YouTube [online]. 2. 12. 2022 [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=dS2SH87VEJk

Petr Moos. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 25. 2. 2024, 16:50 [cit. 2024-03-16, 12:43]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Moos

Prof. Ing. Petr Moos, CSc. In: ČVUT v Praze, Fakulta dopravní [online]. Praha: ČVUT, Fakulta dopravní, [2005] [cit. 2024-04-17]. Dostupné z: https://www.fd.cvut.cz/personal/moospetr/

Trendy v dopravě – prof. Ing. Petr Moos, CSc. Frýdlantské hovory 2. 10. 2013. In: YouTube [online]. 3. 11. 2013 [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=kNFjrRPSb1M

 

Rozhovory

MOOS, Petr a Petr HUSNÍK. Dopravní fakulta v roce dva. In: Učitelské noviny. 1995, roč. 98, č. 16, s. 11. ISSN 0139-5718.

MOOS, Petr a Gabriel SEDLÁK. Moos: nová vláda nepřijde s revolucí v dopravě. In: Lidové noviny. 1998, roč. 11, č. 1 (2. 1. 1998), s. 2. ISSN 0862-5921.

MOOS, Petr a Jiří NOVOTNÝ. Na železnici by nemělo dojít k žádnému masovému propouštění. In: Právo. 1998, roč. 8, č. 5 (7. 1. 1998), s. 17. ISSN 1211-2119.

MOOS, Petr a Jiří MICHAL. Nechtěl bych stát v cestě privatizaci. In: Hospodářské noviny. 1998, roč. 42, č. 4 (7. 1. 1998), s. 2. ISSN 0862-9587.

MOOS, Petr a Jiřina ONDRÁČKOVÁ. Ministr dopravy a spojů Petr Moos nechce masivní propouštění na železnici. In: ZN zemské noviny. 1998, roč. 8, č. 7 (9. 1. 1998), s. 6. ISSN 1210-7492.

MOOS, Petr a Pavel KAČER. Na dráze se propouštět nebude. In: Slovo. 1998, roč. 90, č. 8 (10. 1. 1998), s. 1. ISSN 1211-6416.

MOOS, Petr a Jiří ŠESTÁK. Moos: Obcím, které nemají na rozvoj dopravy, musí pomoci stát. In: Lidové noviny. 1998, roč. 11, č. 12 (15. 1. 1998), s. 14. ISSN 0862-5921.

MOOS, Petr a Pavel BAROCH. Chci podporovat železnici, tvrdí ministr dopravy. In: Mladá fronta Dnes. 1998, roč. 9, č. 18 (22. 1. 1998), s. 4. ISSN 1210-1168.

MOOS, Petr a Tomáš EVAN. Všechno je problém, ale já se z toho těším. In: Respekt. 1998, roč. 9, č. 5, s. 12. ISSN 0862-6545.

MOOS, Petr a Jiří MICHAL. České dráhy musí prohlubovat proces privatizace. In: Hospodářské noviny. 1998, roč. 42, č. 35 (19. 2. 1998), s. 6. ISSN 0862-9587.

MOOS, Petr, Zdeněk FEKAR a Tomáš MAREK. S odbory na dráze je to těžké, říká ministr dopravy. In: Mladá fronta Dnes. 1998, roč. 9, č. 45 (23. 2. 1998), s. 14. ISSN 1210-1168.

MOOS, Petr a Jiří NOVOTNÝ. Kdyby se jízdné nezvýšilo, musela by příští vláda zdražit mnohem víc. In: Právo. 1998, roč. 8, č. 93 (21. 4. 1998), s. [1], 6. ISSN 1211-2119.

MOOS, Petr a Ivana DOSTÁLOVÁ. Pěšky, na kole či autem. In: Ekonom. 1998, roč. 42, č. 22, s. 26–27. ISSN 1210-0714.

MOOS, Petr a Jan LUXEMBURK. Chceme využít komparační výhody geografické polohy. In: Kapitál. 1998, č. 6, s. 68–69. ISSN 1211-748X.

MOOS, Petr a Luděk SCHREIB. Stát musí Praze pomoci. In: Večerník Praha. 1998, roč. 8, č. 125 (30. 6. 1998), s. 4. ISSN 1210-1117.

MOOS, Petr a Pavel KAČER. Na management Českých drah by neměly mít vliv politické změny. In: Slovo. 1998, roč. 90, č. 158 (9. 7. 1998), s. 6. ISSN 1211-6416.

MOOS, Petr a Jiří NOVOTNÝ. Žádné čistky nechystám. In: Právo. 2000, roč. 10, č. 67 (20. 3. 2000), s. [1], 6. ISSN 1211-2119.

MOOS, Petr a Pavel TOMAN. „Díky satelitní technologii bude možné v mýtném systému dynamicky uplatňovat aktuální změny.“ In: Dopravní noviny. 2007, roč. 16, č. 6, s. 1. ISSN 1210-1141.

MOOS, Petr a Tomáš JOHÁNEK. „Rozsah pomoci Unie české dopravní infrastruktuře je srovnatelný s Marshallovým plánem.“ In: Dopravní noviny. 2007. roč. 16, č. 38, s. 1. ISSN 1210-1141.

MOOS, Petr a Pavel HRAZDÍRA. Inteligentní telematika. In: Podnikatel. 2009, roč. 13, č. 1, s. 3. ISSN 1211-815X.

MOOS, Petr a Jana ŠVECOVÁ. Povídání s profesorem Petrem Moosem. In: V. 2009, roč. 8, č. 1, s. [48] –55. ISSN 1213-7375.

MOOS, Petr a Petr WEIKERT. Peníze musí nutně jít do veřejné dopravy. In: Hospodářské noviny, 2009, roč. 53, č. 204 (21. 10. 2009), s. 3. ISSN 0862-9587.

MOOS, Petr a Vladimír KALÁB. Viněty jsou nehoráznost. Vydělá na nich jen Kapsch. In: Hospodářské noviny. 2010, roč. 54, č. 116 (15. 6. 2010), s. 2–3. ISSN 0862-9587.

MOOS, Petr a Gustav SLAMEČKA. Budoucnost nákladní železniční dopravy. In: Mladá fronta Dnes. 2011, roč. 22, č. 217 (15. 9. 2011), s. 7. ISSN 1210-1168.

MOOS, Petr a Adam VÁCHAL. Praha má mít další most. In: Metro. 2012, č. 26 (6. 2. 2012), s. 11. ISSN 1211-7811. 

MOOS, Petr a Jiří KUČERA. Stát musí získat jistotu, že prosadí své plány. In: Ekonom. 2012, roč. 56, č. 44, s. 30. ISSN 1210-0714.

MOOS, Petr a Jiří KUČERA. Jak nepromarnit šanci na evropské peníze. In: Stavitel. 2012, roč. 20, č. 11, s. 11. ISSN 1210-4825.

MOOS, Petr a Milada PROKOPOVÁ. Přestavěná nemocnice? Pro Liberec nutnost. In: Mladá fronta Dnes – Liberecký kraj. 2014, roč. 25, č. 122 (27. 5. 2014), s. B1.

MOOS, Petr a Michal PAVEC. Nesmyslů, jež matou cestující, ubývá. In: Lidové noviny. 2019, roč. 32, č. 48 (26. 2. 2019), s. 13. ISSN 0862-5921.

Citace

BERNÁTHOVÁ, Ivana. Petr Moos. Databáze regionálních osobností [online databáze]. Krajská vědecká knihovna v Liberci, @2024. Datum aktualizace 09. 05. 2024, [cit. 2024-05-24]. Dostupné z: https://www.osobnostilibereckehokraje.cz/osobnosti/id:75532