Otokar Simm
Katalog KVKLI

Otokar Simm

∗ 25. 9. 1946 Jablonec nad Nisou

spisovatel novinář cestovatel

Medailon

„Mou snahou vždy bylo zpřístupnit vše, co bylo vytvořeno našimi předky, současné generaci.“

 

Otokar Simm se narodil 25. září 1946 v Jablonci nad Nisou. Matka Věra, za svobodna Votočková, vyrůstala v Roztokách u Jilemnice, otec Max pocházel z německé rodiny v Jablonci nad Nisou. Oba pracovali jako pasíři. Rodina nebyla po druhé světové válce odsunuta, protože matka byla Češka a otec antifašista. Odejít ale musel strýc Otto s rodinou, který z Československa odešel nejprve do východního a později do západního Německa. Otokar Simm se kvůli tomu nedostal na střední školu se zaměřením na zahraniční obchod, protože příbuzenstvo v cizině bylo pro studium na takové škole nežádoucí. Nejprve se tak začal učit soustružníkem, a později se přihlásil na jabloneckou strojní průmyslovku. Po maturitě v roce 1968 nastoupil jako bezpečnostní technik do podniku Potraviny, později pracoval v mobilní výtopně na sídlišti Šumava, v bytovém podniku, dále na Městském úřadu ve Velkých Hamrech, a také i v Jablonci nad Nisou, kde byl až do důchodu v roce 2010 zaměstnán jako redaktor Jabloneckého měsíčníku.

V šedesátých letech Simm začal objevovat Jizerské hory a postupně se zajímat o historii sudetských Němců. Od roku 1974 podnikal s přáteli výpravy i do polské části Jizerských hor, kde původní němečtí obyvatelé zanechali během uplynulých staletí rovněž své výrazné stopy. Stal se jedním ze svědků ekologické pohromy, jež v Jizerských horách způsobila v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století vlivem emisí z elektráren totální devastaci lesů.

Po roce 1989 začal Otokar Simm psát texty ke knihám, které připomínaly minulost Jizerských hor svázanou především s německými obyvateli. Stál například za úspěšným Albem starých pohlednic Jizerských hor, dvěma díly knihy Jizerské hory včera a dnes, publikacemi Připomínky zašlých časů – Pomníčky Jizerských hor, Tři iseríny – Jizerka, Velká Jizera či Poezie jizerské žuly. Spolupracoval často s fotografy Janem Pikousem ml., Šimonem Pikousem a Siegfriedem Weissem, s horolezcem-fotografem Wolfgangem Ginzelem, fotografem Bohumilem Jakouběm anebo spisovateli Miloslavem Nevrlým, Markem Řeháčkem a Markem Sekyrou. V roce 2018 připravil k vydání ojedinělou a velmi podrobnou česko-německou mapu Jizerských hor. Překládal rovněž texty napsané v sudetoněmeckém dialektu a společně s Markem Sekyrou se věnoval výzkumu literární tvorby sudetoněmeckých osobností, zejména spisovatelů z Jizerských hor. Kromě toho Simm jezdil na expedice do evropských i světových velehor, během nichž zdolal například Elbrus, Aconcaguu nebo stratovulkán Chimborazo.

Za svůj celoživotní přínos v oblasti dokumentární tvorby o Jizerských horách obdržel Otakar Simm v roce 2015 cenu Pro meritis města Jablonce nad Nisou a v roce 2024 Poctu hejtmana Libereckého kraje.

Rozhovor

Dětství

Otokar Simm se narodil 25. září 1946 v Jablonci nad Nisou. Matka Věra, za svobodna Votočková, pocházela z Roztok u Jilemnice a otec Max pocházel a vyrůstal v německé rodině v Jablonci nad Nisou.

„Tatínkova maminka se jmenovala Emilie Simmová, rozená Vacková, a pocházela z Kopidlna na Jičínsku. Tatínkův otec Otto Simm se narodil v Jablonci, z první světové války se vrátil s poškozeným zdravím a vykonával pak různé pomocné práce.“

Když byl v roce 1945 zahájen odsun Němců z Československa, otec Otokara Simma doložil, že se před válkou i během ní projevoval jako antifašista a nepřidal se k nacistům.

„Před válkou se snažili s přáteli škodit henleinovcům. S kamarády jim například natírali načerno jejich bílé podkolenky.“

Otokarova tatínka zachránilo před odsunem možná i to, že se mu podařilo vyhnout službě ve wehrmachtu.

„Otec sice musel narukovat do kasáren v Sasku, ale do armády ho neodvedli kvůli velmi špatnému zraku. Vojenský doktor mu říkal, že na jeho špatné oči dokonce nestačí žádná zkušební skla z jeho lékařského kufříku. Na armádu otec v podstatě vyzrál. Viděl totiž dobře a do konce života nenosil žádné brýle.“

Rodiče sice směli po válce v Jablonci nad Nisou zůstat, ale přišli o většinu svých přátel a známých. Někteří odešli do Německa sami, protože nevěděli, co je v Československu po válce čeká, a další známé úřady v podstatě vyhnaly. Zůstali jenom někteří antifašisté a také sudetští Němci, kteří byli nenahraditelní ve výrobě. Ti naopak zůstat museli.

„Tatínek měl důležitou profesi pro obnovu válkou postiženého průmyslu. Pracoval s kovovou bižuterií jako pasíř a vzorkař. Nepostradatelný specialista ale jistě nebyl.“

V rodině se mluvilo německy a česky, s Otokarem ale rodiče hovořili jen česky.

„Když rodiče nechtěli, abych jim rozuměl, mluvili německy. Časem ale zjistili, že jim většinou stejně rozumím. Německy se často mluvilo v celém Jablonci ještě dlouho po válce, neodsunutých Němců žilo ve městě poměrně hodně. Když se ale uvolnila politická situace, mnoho z nich v šedesátých letech odešlo do západního Německa.“

Otokar Simm prozrazuje, že byl na přání maminky pojmenován po českém králi Přemyslu Otakarovi II., ale protože ten rok, kdy se narodil, měl podle kalendáře svátek Otokar, tak se maminka přiklonila k tomuto jménu.

„Tatínek nechtěl, abych se jmenoval Jiří nebo Břetislav, protože by se mu jako německy mluvícímu takové jméno těžce vyslovovalo.“

Přestože pocházel ze skromných poměrů, vzpomíná Otokar Simm na své dětství pozitivně.

„Školní docházku jsem absolvoval ve škole Na Šumavě v Jablonci, která nedávno oslavila sto deset let a do níž chodil už můj tatínek a dva roky i maminka, která se v Jablonci chtěla naučit němčině. Což se jí nakonec velmi dobře podařilo.“

Měl rád zeměpis a dějepis a ve vyšších ročnících chodil na dobrovolnou němčinu. Spolu s rodiči často jezdil na výlety do Jizerských hor. V závodním klubu Autobrzdy hrál soutěžně šachy.

„Chtěl jsem studovat na střední škole zahraniční obchod, ale můj strýc, otcův bratr, žil v tehdejším západním Německu, a i když s ním tehdy naše rodina neměla v podstatě žádný kontakt, tak to byl tehdy takový politický škraloup, že mou přihlášku na střední školu soudružka ředitelka vůbec neposlala.“

Rozhodl se vyučit soustružníkem, rok a půl chodil na učiliště u lázní v Jablonci nad Nisou. Pak pochopil, že to není obor, který by chtěl dělat, a přihlásil se na střední průmyslovou školu do Liberce.

„V době středoškolských studií jsem chodil do tanečních do sálu k Jelenovi, měli jsme tam i maturitní ples. V jednadvaceti letech v roce 1968 jsem odmaturoval. Strojařinu jsem pak ale nikdy nedělal. Na škole jsem nicméně získal bližší vztah k českému jazyku. Měl na tom zásluhu především starý profesor Josef Čejchan, který studenty dovedl přitáhnout k literatuře. Díky profesorce Rytířové jsem také nabyl spoustu znalostí z dějepisu.“

Srpnen 1968

Jak Otokar Simm vzpomíná, 21. srpna 1968 se s kamarádem chystal na výlet do Jizerských hor. V noci ho probudil monotónní hluk vojenských letadel.

„Vůbec jsem netušil, co se děje, otec ale poslouchal rádio a řekl mi, že nás obsadili Rusové. A samozřejmě, že mi tehdy ten výlet rodiče rozmluvili. Nicméně jsme žádné okupanty v Jablonci neviděli.“

Vedle v Liberci se ale odehrávalo drama, které stálo životy devíti lidí. Také v Desné v Jizerských horách došlo k tragédii. Řidič sovětského vojenského vozidla narazil do zdi Jabloneckých skláren a auto explodovalo. O život přišla čtyřiasedmdesátiletá žena s osmiletou vnučkou.

První zaměstnání

„Po prázdninách v roce 1968 jsem začal studovat Vysokou školu strojní a textilní v Liberci. Po prvním semestru jsem ale studia nechal, potřeboval jsem víc svobody. Hned jsem pak nastoupil jako bezpečnostní technik do podniku Potraviny, kde jsem pracoval tři roky. Jezdil jsem po celém okrese kontrolovat dodržování bezpečnostních předpisů, a to se mi líbilo, měl jsem dostatek volnosti. Na vojnu jsem k mé radosti nemusel, protože jsem trpěl silnou alergickou rýmou.“

Po odchodu z podniku Potraviny pracoval Otokar Simm dva roky v mobilní výtopně. Setkával se tam s řadou lidí, kteří byli na začátku normalizace kvůli nesouhlasu s okupací vyhozeni z různých funkcí a našli zaměstnání právě v kotelnách. Byl to například Josef Grégr nebo Jiří Vocel.

„Josef Grégr dálkově vystudoval vysokou školu, ale režim mu dlouho neumožnil kvůli jeho oponentství vůči komunistickému režimu složit závěrečné zkoušky. Tím se mu v podstatě mstil.“

V roce 1974 se Otokar Simm oženil a o tři roky později se manželům Haně a Otokarovi narodil syn Otakar. Ten nyní pracuje jako IT specialista. Po odchodu z výtopny pracoval pamětník dvacet let v jabloneckém bytovém podniku.

„Zůstal jsem v něm až do doby, kdy se po sametové revoluci bytový podnik rozpadl. Vykonával jsem vesměs technické funkce, byl jsem nějakou dobu i na projekci. Absolvoval jsem rovněž kurz na revizního technika plynových zařízení a revize jsem pak i prováděl. Nakonec jsem skončil na servisním středisku. Pak už bytový podnik skončil doslova rozebraný. Následně jsem nastoupil na Městský úřad ve Velkých Hamrech jako technik. Měl jsem tam na starost údržbu bytového hospodářství a výtopnu.“

Po pěti letech začal pracovat na majetkoprávním oddělení jabloneckého městského úřadu, kde měl na starosti prodej městských bytů.

„Stávajícím nájemcům se tehdy prodaly stovky bytů do osobního vlastnictví, bylo to z dnešního pohledu hodně zalevno, byt 3+1 stál zpočátku například kolem dvou set tisíc korun. Město byty prodávalo prostřednictvím realitních kanceláří, prodej a cenu schvalovalo městské zastupitelstvo.“

V roce 2005 Simm uspěl ve výběrovém řízení na místo redaktora Jabloneckého měsíčníku, kde pracoval pět let a pak odešel do důchodu.

„V Jabloneckém měsíčníku získávali obyvatelé města nejen informace o činnosti městského úřadu, ale také třeba tipy na výlety či vlastivědné informace, které jsem připravoval. Je řada lidí, kteří mají výstřižky z měsíčníku ještě schované a čerpají z nich náměty na své výlety po Jablonecku a okolí.“

Velká láska Jizerské hory

Do Jizerských hor chodil Otokar Simm odmala s rodiči a později se starším kamarádem.

„S kamarádem jsme hory poznávali do detailů. Tehdy byly v Jizerkách nekonečné lesy a mohly se chlubit nádhernou a neporušenou krajinou. Jejich tehdejší podoba se už nikdy nemůže vrátit.“

Polskou část Jizerských hor poprvé navštívil v roce 1974. V té době nebyla hranice volně průchodná, hlídali ji polští pohraničníci.

„Museli jsme mít pozvání, to jsme si obstarali přes kamarády a poprvé jsme tak mohli strávit tři dny na hřebenech polské části Jizerských hor. Jezdívali jsme linkovým busem přes hraniční přechod v Harrachově do Piechowic, odtud pěšky na Jizerský Stoh a vraceli jsme se přes Velkou jizerskou louku. Zpátky jsme se ovšem museli vrátit opět přes harrachovský přechod, jiný v dosahu nebyl, a projít pasovou a celní kontrolou. Jinudy to bylo legálně nepřípustné. Když jsme zjistili, že s pozváním je to možné, naše výpravy jsme opakovali nejen v létě, ale také v zimě. Později jsme už věděli, kde mají polští pohraničníci svoje úkryty a hlídají, aby se snad někdo nepokoušel přejít přes zelenou hranici, například u řeky Jizery či na Smrku. Zjistili jsme také, že náš příchod na Jizerský Stoh hlásil pokaždé topič z tamní chaty pohraničníkům. Po nějaké době přijela hlídka zkontrolovat naše dokumenty. Nicméně vztahy s pohraničníky byly zpravidla dobré a korektní. Neměli jsme také žádné špatné úmysly, nám šlo jen o poznávání hor za hranicí.“

Otokar Simm výlety připravoval s pomocí jednoduché polské turistické mapy, kde bylo vyznačených jen několik cest. Měli ovšem také německou Matouschkovu mapu Jizerských hor z roku 1927, na níž bylo mnohem více podrobností.

„To byl velký poklad, který jsem pečlivě schraňoval. Byl jsem jedním z mála, kdo ji tehdy měl k dispozici. Díky ní jsme objevovali spoustu památek, skal nebo cest. Pomníčky jsme někdy hledali i opakovaně, než jsme je našli.“

Tipy pro výpravy do Jizerek získával Otokar Simm i v ročenkách Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory, které vycházely od roku 1891 až do roku 1942. Nacházel v nich články o skalách, dřevařích, sklářích, pytlácích nebo pašerácích. Jak připomíná Otokar Simm, ve dvacátých letech dvacátého století se v ročenkách nejednou objevoval i vyhrocený německý nacionalismus a v třicátých letech byla již zášť k Čechům velmi patrná. Německý horský spolek se přihlásil k nacismu a díky tomu mohly ročenky vycházet i po připojení k říši a za války do roku 1942. Ročenky měl od známých svého otce a sháněl je také sám od Němců, kteří směli po válce zůstat v Československu.

„Mám všechna čísla až na rok 1898. Z ročenek jsem se dozvídal věci nevídané, o nichž se u nás kvůli určitému odstupu od Němců v oficiálních médiích nepsalo. Naučil jsem se z nich také poměrně dobře německy včetně švabachu.“

V Jizerských horách Otokar Simm občas navštěvoval i Hnojový dům Gustava Ginzela, s nímž se znal.

„Vždycky u něj byla spousta lidí, hlavně z tehdejší Německé demokratické republiky, pro něž se Gustav stal jakousi ikonou. Jeho sbírka kuriozit ale zrovna nebyl můj šálek kávy.“

Gustav Ginzel měl v domě například vycpané králíky s jeleními parůžky, stereozáchod, rozšlápnutý kbelík ze Sibiře, sušenou hlavu pralesního divocha i busty významných revolucionářů.

„Byl jsem ovšem rád, že jsme u něj mohli za babku zakoupit různé mapy i knihy o Jizerských nebo i rumunských horách, vydávané v NDR, běžně u nás nesehnatelné. Od něj získané materiály se vyznačovaly tím, že si do všech knih a map s oblibou otiskoval svá razítka.“

Od poloviny sedmdesátých let docházelo vlivem imisí z polských, německých a českých elektráren k proměně zelených Jizerských hor v měsíční krajinu.

„Nejdříve vznikly velké holiny kolem Jizerky a na Smrku. Pak začaly lesy úplně mizet a Jizerky byly nahoře úplně holé. Moc se o tom nepsalo, tehdejší socialistická cenzura to nepustila, ale odborníci dobře věděli, co přírodu Jizerek čeká, pokud se neučiní zásadní kroky. Ekologická katastrofa měla jen málo výhod. Fajn bylo třeba to, že se po vykácení uschlých lesů vynořily skály a ukryté pomníčky. Vznikla také spousta nových vyhlídkových míst. Na holinách se rovněž ukázala linie betonových vojenských bunkrů, vybudovaných před druhou světovou válkou. V současné době pevnůstky a skalky znovu kryje les.“

Jizerské hory se začaly zalesňovat v devadesátých letech dvacátého století. Velký důraz byl kladen na vyšší podíl listnatých dřevin. Na jizerskohorské svahy se vrátil buk, lípa, jilm a jedle. Lesníci a ekologové se zaměřili i na zachování zbytků původních porostů včetně horského smrku.

„Od devadesátých let začalo do Jizerských hor jezdit víc a víc turistů. Razantně se zvýšil počet ubytovacích míst. Přeplnily se cesty, jezdí tam hodně aut a cyklistů. Na Jizerku se teď dá v podstatě jít bez toho, abyste potkali spoustu lidí, jen za špatného počasí.“

Sametová revoluce

O tom, jak bezpečnostní složky komunistického režimu napadly 17. listopadu 1989 demonstrující studenty na Národní třídě, se dozvěděl z médií.

„Když jsme se na Nový rok na přelomu let 1989–1990 s kamarády zúčastnili novoročního výstupu na Černou studnici, tak jsme ve staré chatě poslouchali nového prezidenta Václava Havla a slyšeli věci neslýchané. Svobodu jsme přivítali, hlavně to, že můžeme volně cestovat. Na žádné demonstrace jsem ale nechodil a politicky jsem se nikdy neangažoval. Jsem rád, že jsem mohl, byť už v pozdějším věku, cestovat po světě a lézt na vysoké hory. Za normalizace jsem se dostal ven jen dvakrát se Sportturistem. Na Kavkazu jsme vylezli na Elbrus a také se mi jednou podařilo vyjet do rakouských Alp a vystoupit na Grossglockner.“

Otokar Simm popisuje výstup na Elbrus.

„K nástupnímu místu ve vsi Těrskol se dalo dojet autobusem a odtud jsme se vyvezli lanovkou až pod ledovec. U něho tehdy stál betonový „bunkr“ zvaný Prijut jedenácti, kde se kvůli aklimatizaci nocovalo. Na vrchol jsme šli s průvodcem, ono se snad tehdy ani jinak nesmělo. Myslím si však, že to bylo užitečné, cesta po rozlehlém ledovci ještě zdaleka nebyla tak vyšlapaná jako dnes. Výstup není technicky náročný, je to vlastně šlapačka do kopce až do sedla mezi oběma vrcholy Elbrusu. Odtud se vystoupá již strměji na velký zaledněný kráter, na jehož protějším okraji je nejvyšší bod. Na něm stála kromě jiných drobností i malá soška Lenina.“

S kamarádem z německého Výmaru vylezl v devadesátých letech na nejvyšší vrchol amerického kontinentu – Aconcaguu, která se v Argentině, blízko hranic s Chile, tyčí do výšky 6 961 metrů nad mořem.

„Letěli jsme do chilského Santiaga, autobusem jsme přejeli přes hřebeny And do Argentiny. Na dlouhou cestu do základního tábora jsme si najali mezky s mezkařem pro přepravu bagáže a sami jsme pochodovali pěšky. Základní tábor pod Aconcaguou je ve výšce alpského Mont Blancu. Několik dní jsme strávili aklimatizací na výšku a vynáškou batohů do výškového tábora. Pak jsme šli na vrchol. Měli jsme štěstí na dobré počasí, za špatného se nejde, to je o život. Mnoho lidí již na to doplatilo. Na vrcholu jsme byli v tu chvíli sami dva a čekal nás z něj velkolepý výhled, samé hory a hory!“

V Mexiku vystoupal s kamarády na nejvyšší vrchol země Pico de Orizaba, který se tyčí do výšky 5 636 metrů nad mořem. Spící sopka se nachází dvě stě kilometrů od hlavního města.

„Tehdy panovaly svízelné klimatické podmínky. Výstup na gigantickou sopku sice není technicky těžký, ale je zde obtížná orientace, zvlášť při špatné viditelnosti. Horu tvoří rozsáhlé planiny rozbrázděné lávovými proudy, vyšlapané cesty žádné, ve vyšších partiích ledovec. Jedna z účastnic naší osmičlenné výpravy se necítila na výstup a ohlásila, že dál nemůže jít. Rozhodla se, že vyčká na místě na náš návrat v úkrytu před nepohodou. Zbytek skupiny absolvoval finální etapu výstupu. Pak jsme ale měli veliký problém ji najít. Foukal silný a hlučný vichr, vše bylo v mracích a mlze, volali jsme a nic. Nakonec jsme nějak zvládli džípíesku, kterou měl jeden z účastníků, ale neuměl s ní ještě dobře zacházet. Díky ní jsme ale nakonec kolegyni s trochou štěstí v pořádku našli. Měli jsme ale nahnáno.“

Otokar Simm zdolal rovněž nejvyšší horu Ekvádoru, stratovulkán Chimborazo s výškou 6 263 metrů nad mořem.

„Zajímavostí té hory je, že pokud se měří od středu zeměkoule k vrcholu, tak se jedná o nejvyšší horu na světě. Protože leží téměř na rovníku a díky zploštění Země je tak vrchol Chimboraza nejvzdálenějším místem od středu Země.“

Setkal se i se slavnými horolezci Peterem Habelerem a Reinholdem Messnerem, kteří vylezli jako první na Mount Everest bez kyslíkových přístrojů.

„Reinholda Messnera jsem si všiml v letadle, když jsme z Moskvy letěli na Kavkaz. On měl tehdy před sebou cíl zdolat nejvyšší vrcholy všech kontinentů. A protože u Evropy není úplně jasné, jestli to je Elbrus nebo Mont Blanc, potřeboval ještě ten Elbrus. Náhodně jsme bydleli ve stejném hotelu jako on. Odvážil jsem ho pozvat k nám na pokoj, a světe div se, on neodmítl. Asi hodinku jsme si povídali o jeho budoucích plánech. On v té době měl už zdolané všechny osmitisícovky a chystal se na přechod pouště Gobi. Na Elbrus jsme s ním samozřejmě nelezli. Jednak jsme šli na vrchol jiný den, jednak on byl všude středem pozornosti a při svém výstupu byl obklopen místními horolezeckými elitami.“

Horolezce Petera Habelera poznal v Tyrolských Alpách na vrcholu Schönbichler Horn. O něco později ho při posezení na chatě Furtschaglhaus u piva pozval do Jizerských hor.

„Neuvěřitelné se stalo skutečností, slavný Peter pozvání neodmítl a přijel do Jizerských hor. V květnu 1994 se zúčastnil vyhlášené akce Dny vysokohorské turistiky, kterou jsme řadu let pořádali pod hlavičkou TJ Tatran Jablonec nad Nisou v Bílém Potoce. První den nám nepřálo počasí, ve vytrvalém dešti vylezl jen na snadnou skálu Supí hlava. Druhý den ale už byl v pořádku a se skupinou vedenou horolezcem-mistrem sportu Wolfgangem Ginzelem vylezl na ikonickou skálu Jizerských hor – na Zvon. Stal se jistě nejslavnějším návštěvníkem tohoto vrcholu. Přestože Peter Habeler není tak mediálně známý jako Reinhold Messner, patří k horolezeckým legendám. Bylo to úžasné třídenní setkání.“

Literární činnost

První kniha, kterou Otokar Simm doprovodil svými texty, má název Jizerské hory na starých pohlednicích. Staré pohlednice do knížky poskytl sběratel Petr Kurtin. Dobové texty k pohlednicím získal Otokar Simm z vlastivědné literatury, starých průvodců a map. Čerpal rovněž z vlastních zkušeností. Za touto publikací následovala řada dalších knih převážně s vlastivědnými a turistickými náměty vydaných různými vydavateli.

„Jelikož kniha byla první, dalo by se říct průkopnickou, z dlouhé řady, stal z ní nový knižní fenomén. Šla dobře na odbyt a následovalo i několik dotisků. Liberecké Fryčovo knihkupectví vyhlašovalo tenkrát každý týden žebříček nejprodávanějších knih a my se s ní umístili několikrát na prvním místě. Knížka se teď občas objeví v aukcích za dost vysoké ceny.“

Knihu Přehrada v klínu hor věnoval Otokar Simm společně se Zdeňkem Skořepou a Janem Strnadem v roce 2001 jablonecké přehradě.

„Byla v ní řada cenných informací od tehdejšího ředitele Povodí Labe v Jablonci nad Nisou Jaroslava Jarouška, umožnil nám nahlédnout do stavebních deníků a kronik, takže jsme mohli publikovat mnoho do té doby nedostupných zajímavostí ze stavby přehrady. Z těchto zdrojů se dalo například vyčíst, jak se vykupovaly pozemky, jak lidé protestovali proti přehradě, protože na jejím dně zůstalo několik selských usedlostí i stará sklárna, která se musela zbourat a postavit jinde. Dnes už ale také neexistuje.“

V roce 2001 vyšla také kniha Jizerské hory včera a dnes, na které se Otokar Simm podílel společně s Petrem Kurtinem, Janem Pikousem, Šimonem Pikousem a Františkem Mrvou. Na více než stovce záběrů z Jizerských hor zachycených v minulosti a na stejném počtu soudobých snímků pořízených ze stejných míst mohou čtenáři srovnávat, k jakým proměnám došlo v průběhu desetiletí. Každá dvojice obrázků je provázena obsažnými vlastivědnými informacemi, jichž je Otokar Simm autorem.

„Fotograf Honza Pikous byl mimořádný v tom, že dokázal vyhledat naprosto stejná místa, z nichž byly pohlednice v minulosti pořízené. Je takový detailista, že když bylo třeba na staré pohlednici na skále pět postav, tak jich nahnal na stejnou skálu v naší současné době taky pět. Motivy jsme museli vybírat tak, aby šly srovnávací fotografie vůbec pořídit. Mnoho míst nešlo vyfotit například proto, že byla už zcela zarostlá. Ale nebránili jsme se tomu zobrazit i to, co dnes už vypadá úplně jinak. Mnohdy jsme tak nacházeli velice smutné a zdevastované objekty. A myslím si, že by bylo stejně zajímavé, jako jsme to dělali téměř před čtvrtstoletím, zachytit tato místa s odstupem let znovu. Třeba proměny Královky, Janova nad Nisou, Jizerky, Bedřichova nebo Mníšku. Do knihy jsme zařadili také polskou část Jizerek, kterou tehdy ještě moc lidí neznalo.“

Protože byla kniha Jizerské hory včera a dnes velice úspěšná, následovaly další dva díly a dotisky. V roce 2003 napsal Otokar Simm knihu Poezie Jizerské žuly. Autory fotografií jsou Jan a Šimon Pikousovi. V roce 2006 vydal Jizersko-ještědský horský spolek knihu Tři iseriny, která vypráví o třech slavných jizerskohorských osadách Jizerka, Velká Jizera a Orle. Autory jsou Miloslav Nevrlý, Otokar Simm a fotograf Jan Pikous. Publikace o sto padesáti dvou stranách přináší množství barevných fotografií a obsahuje rovněž historické pohlednice vztahující se k přírodě a lidem v této lokalitě. Fotografie doplňuje vlastivědný a historický text z pera Otokara Simma, na který navazují pasáže s osobními zážitky Miloslava Nevrlého z poznávání této oblasti od padesátých let dvacátého století. První vydání knihy bylo pokřtěno na Prezidentské chatě při příležitosti setkání k desátému výročí Jizersko-ještědského horského spolku.

„Iseriny jsou černé polodrahokamy, které se nacházely kolem Jizerky. A já si řekl, že osady Jizerka, Orle a Velká Jizera jsou právě tyto tři polodrahokamy Jizerských hor. V knížce je spousta informací o polské straně Jizerských hor, které do té doby nebyly v češtině publikovány. Se souhlasem autora jsem využil také starší texty Miloslava Nevrlého, který o těchto osadách již dříve psal. Já mám k těmto osadám velmi pozitivní vztah a tuto knihu považuji ze svého pohledu za nejniternější.“

V roce 2008 vydal Jizersko-ještědský horský spolek rovněž velmi úspěšnou knihu Připomínky zašlých časů – Pomníčky Jizerských hor. Spolu s Otokarem Simmem, Miloslavem Nevrlým, Markem Řeháčkem a fotografem Janem Pikousem ji spolek věnoval drobným památkám, jimž si lidé zvykli zjednodušeně říkat „pomníčky“. Nazývají je tak nejednou i v případech, kdy toto pojmenování nevystihuje přesně jejich podstatu. V Jizerských horách se takových pomníčků nachází nebývale velké množství, čímž se staly určitým fenoménem zdejší krajiny. Jejich hledání se pro řadu milovníků Jizerských hor stalo vášní.

„Miloslav Nevrlý nám poskytl jako největší znalec pomníčků v Jizerských horách staré fotografie a texty, které kdysi napsal. My jsme pak s Markem Řeháčkem dopsali tak půl na půl další texty.“

V roce 2019 vyšla První česko-německá turistická mapa Jizerských hor 1:25 000. Jako hlavní zdroj byly použity Matouschkovy mapy z let 1927 a 1938. Jedná se o nejpodrobnější mapování Jizerských hor včetně polské části, v němž je zahrnut Liberec, Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Świeradów-Zdrój, Harrachov a Černostudniční hřeben.

„Zpracoval jsem ji společně s Janem Heinzlem z Hejnic. Ke všem současným názvům jsem doplnil ty původní, německé, pokud existovaly. Považuji mapu za skvělé dílo, do té doby totiž nikdy nevyšlo dvojjazyčné zpracování česko-německé mapy Jizerských hor. Lidé se dozvědí, jak se třeba dříve jmenovaly osady, potoky, skály a hory.“

Jak Otokar Simm připomíná, Miloslav Nevrlý je autorem řady poválečných názvů různých míst v Jizerských horách. Často je vymýšlel s Gustavem Ginzelem.

„Některé názvy nebylo snadné přeložit do češtiny, ale Miloslav si s tím pěkně pohrál. Třeba skálu Nasengucker chtěl Gustav Ginzel původně pojmenovat trošku neobratně jako Koukač na Nos, což je protější obrovská skála, a pan Nevrlý jí dal moc pěkný název Zevloun.“

Spolu s Milanem Vrkoslavem a Pavlem Fajglem zpracoval Otokar Simm v roce 2010 publikaci Jizerské hory – horolezecký průvodce. Jednalo se o už druhé rozšířené vydání, to první sepsal s kamarády o deset let dříve. V publikaci jsou půdorysy skal se zakreslenými lezeckými popisy cest. Texty jsou doplněné v duchu klasických horolezeckých tradic jmény prvovýstupců a daty prvovýstupů. Každá cesta má pak své jméno.

„Už v osmdesátých letech jsme s kamarádem Pavlem Kotúčkem vydávali sešitové průvodce, takové samizdaty, bylo jich celkem pět a každý z nich zahrnoval jednu horolezeckou oblast Jizerských hor. Po sametové revoluci jsme chtěli vytvořit už něco profesionálnějšího, a tak jsme se do toho se znalci skal Pavlem Fajglem a Milanem Vrkoslavem pustili. Je samozřejmé, že jsme spolupracovali s řadou dalších znalců, především s aktivními lezci. Já jsem se do knihy pokusil vůbec poprvé zpracovat historii horolezectví v Jizerských horách. Jako zdroj jsem především využil knížku Rudolfa Kauschky Wandern und Klettern z roku 1924. Sama horolezecká historie Jizerských hor začala už koncem devatenáctého století, rozmach horolezectví ale nastal hlavně v prvních dvaceti letech dvacátého století. Průkopníci lezení objevovali jizerskohorské věže a skály a jejich hlavním cílem bylo poprvé na ně vylézt.“

Díky mnohaleté spolupráci s Markem Sekyrou z Krajské vědecké knihovny v Liberci vzniklo pět dílů česko-německé antologie autorů píšících v Libereckém kraji do roku 1945. Jednotlivé knihy byly vydány pod názvy Ještědské, Jizerské, Frýdlantské, Ploučnické a Lužické květy.

„Jedná se o autory, kteří byli kvůli poválečnému zpřetrhání společné česko-německé historie převážně zapomenuti. Marek Sekyra tyto autory v knihovním fondu vyhledával, vybíral ukázky z jejich děl a já je překládal. Na vydání těchto antologií má Marek největší zásluhu. Mnoho autorů psalo v místním německém dialektu, kterému už dnes málokdo rozumí. Zpočátku jsem se mohl ještě někoho z rodilých Němců, co tu po válce zůstali, zeptat, když jsem něčemu nerozuměl. Dnes se už, bohužel, nemám koho ptát, takže jsme s některými texty docela bojovali. Jazyk sudetských dialektů v sobě skrývá množství humorných výrazů, které se občas nedají úplně výstižně přeložit. Někdy se dají překlopit do nespisovné češtiny, i když to stejně není ono, jindy ale původní humor překladem zanikne. Ten dialekt byl různý v různých regionech, jinak se třeba mluvilo v Hejnicích, ve Frýdlantu nebo Jablonci a Tanvaldu. Lišil se rovněž u jednotlivých autorů. Někdy dokonce mluvili lidé na jednom konci města odlišně než na druhém konci. Záleželo i na tom, kdo ho používal, jestli to byl například sedlák či řezník, nebo dělník z továrny. To množství německých nářečí nemá v českém jazyce srovnání. Často se hodně liší od spisovné němčiny. Mnohem více než české a moravské dialekty od spisovné češtiny. Dlouho byly považovány za jazyk prostých lidí, ale pak v něm začali psát i někteří vzdělanci. V místním německém nářečí vycházely články i knihy. Například liberecký gymnaziální profesor Anton Hans Bielau psal v dialektu nádherné vzpomínky z dětství, moc krásné a milé čtení. Vycházely například v Ročenkách Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory.“

Sudetoněmecký dialekt, jazyk, jenž se svou svérázností liší od běžných nářečí, si Otokar Simm oblíbil a snaží se i nadále o jeho zachování. A proč antologie dostaly název Květy? Je to název sbírky jednoho z autorů v knize Ještědské květy. To se autorům líbilo, a proto se rozhodli, že název použijí jako titulek všech antologií.

„Marek Sekyra už hovoří o tom, že bychom mohli sepsat Šluknovské květy. Zatím jsem se s tamním dialektem neseznámil a nemůžu proto říct, jestli mu budu rozumět.“

Otokar Simm je i ve svém věku stále v pohybu. V posledních letech nedá dopustit na kolo, najezdí na něm ročně tisíce kilometrů. Jeho cílem v publicistické činnosti je stále jedno: zpřístupnit to, co bylo vytvořeno našimi předky a co zde museli po válce zanechat, současné generaci.

 

Ivana Bernáthová

 

Místa působení

Výběrová bibliografie

Dílo – knihy 

KOTÚČEK, Pavel a SIMM, Otokar. Horolezecký průvodce. Jizerské hory: Paličník. Jablonec n. N.: TJ Tatran, 1987.

KOTÚČEK, Pavel s SIMM, Otokar. Horolezecký průvodce. Jizerské hory: Srázy. Poledník. Jablonec n. N.: TJ Tatran, 1987.

KOTÚČEK, Pavel a SIMM, Otokar. Horolezecký průvodce Jizerské hory: Stržový vrch. Kopřivník. Jablonec n. N.: TJ Tatran, 1987.

KOTÚČEK, Pavel a SIMM, Otokar. Horolezecký průvodce. Jizerské hory: Polední kameny. Hlídači. Jablonec n. N.: TJ Tatran, 1988.

SIMM, Otokar. Pohyb v neledovcových velehorách. Naučná literatura, sv. 2. Lysá nad Labem: Alpy, 1995. ISBN 80-85613-77-8.

KURTIN, Petr a SIMM, Otokar. Album starých pohlednic Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 1998. ISBN 80-902590-0-6.

SIMM, Otokar. Rozhledny Jablonecka. Železný Brod: Nakladatelství Jakoubě, [1999].

FAJGL, Pavel; SIMM, Otokar a VRKOSLAV, Milan. Jizerské hory: horolezecký průvodce. [S.l.]: Vrkoslav, 1999.

SIMM, Otokar; SKOŘEPA, Zdeněk a STRNAD, Jan. Přehrada v klínu hor. 2. vyd. Jablonec n.N.: Agentura ZR, 2001.

PIKOUS, Jan; SIMM, Otokar; MRVA, František; KURTIN, Petr a ŘEHÁČEK, Marek. Jizerské hory včera a dnes. Liberec: Petr Neuhäuser – bronzon & creati ve spolupráci s Atelierem bratří Pikousů, 2001. ISBN 80-238-7265-6.

PIKOUS, Jan; PIKOUS, Šimon a SIMM, Otokar. Poezie jizerské žuly. Liberec: Pavel Akrman, 2002. ISBN 80-238-9304-1.

SIMM, Otokar. Vítejte ve Smržovce. [Železný Brod]: Jakoubě, c2003.

SIMM, Otokar. Jizerské hory: Isergebirge = Jizerské mountains: cyklomapa. Jablonec nad Nisou: Informační centrum, c2005.

NEVRLÝ, Miloslav a SIMM, Otokar. Tři iseriny: Jizerka – Velká Jizera – Orle. Liberec: Jizersko-ještědský horský spolek, 2006. ISBN 80-903252-7-0.

SIMM, Otokar. Rozhledny Jizerských hor. Jablonec nad Nisou: Informační centrum, [2008].

SEKYRA, Marek a SIMM, Otokar. Ještědské květy: antologie libereckých německy píšících autorů (19. století a 1. polovina 20. století) = Jeschkenblumen. Liberec: Krajská vědecká knihovna, 2008. ISBN 978-80-85874-45-7.

SIMM, Otokar. Jizerské hory. V Liberci: Jizerské hory – Turistický region Liberecko, Jablonecko, Frýdlantsko a Tanvaldsko, 2011. ISBN 978-80-260-1719-6.

SEKYRA, Marek a SIMM, Otokar. Jizerské květy: antologie německy píšících autorů z Jablonecka a Semilska: (19. století a 1. polovina 20. století) = Iserblumen: Anthologie deutschsprachiger Autoren aus der Umgebung von Gablonz an der Neiße (Jablonec nad Nisou) und Semil (Semily): (19. Jahrhundert und 1. Hälfte des 20. Jahrhunderts). V Liberci: Krajská vědecká knihovna, 2011. ISBN 978-80-85874-61-7.

SIMM, Otokar. Frýdlantsko: skalní vyhlídky a vodopády. Janov nad Nisou: Jizerské hory – Turistický region Liberecko, Jablonecko, Frýdlantsko a Tanvaldsko, 2012. ISBN 978-80-260-4114-6.

SIMM, Otokar a HOFFMANOVÁ, Klára. Tajemná místa Jizerských hor. V Jablonci nad Nisou: Jizerské hory – turistický region Liberecko, Jablonecko, Frýdlantsko a Tanvaldsko, 2012.

SEKYRA, Marek a SIMM, Otokar. Frýdlantské květy: antologie německy píšících autorů z Frýdlantska a Liberecka (19. století a 1. polovina 20. století) = Friedländer Blumen: Anthologie deutschsprachiger Autoren aus Friedland, Reichenberg und Umgebung (19. Jahrhundert und 1. Hälfte des 20. Jahrhunderts). Liberec: Krajská vědecká knihovna v Liberci, 2013. ISBN 978-80-85874-68-6.

SIMM, Otokar. Jablonec město nad Nisou. [Jablonec nad Nisou]: Nakladatelství Jakoubě, 2014. ISBN 978-80-903924-5-8.

SEKYRA, Marek; SIMM, Otokar a CIDLINA, Tomáš. Ploučnické květy: antologie německy píšících autorů z Českolipska (19. století a 1. polovina 20. století) = Polzenblumen: Anthologie deutschsprachiger Autoren aus Böhmisch Leipa und Umgebung (19. Jahrhundert und 1. Hälfte des 20. Jahrhunderts). Liberec: Krajská vědecká knihovna, 2015. ISBN 978-80-85874-77-8.

KARPAŠ, Roman; HABÁNOVÁ, Anna; HETVER, Jan; HONSA, Ivo; HUŠEK, Jiří et al. Jizerka, Smědava. Klenoty Jizerských hor. Liberec: Roman Karpaš RK, 2016. ISBN 978-80-87100-32-5.

DROZEN, Radúz; KAŠPAR, Jan; KOLÁČEK, Karel; MLÝNKOVÁ, Miroslava; SIMM, Otokar et al. Kámen a tón: průvodce po jabloneckých kostelích. Jablonec nad Nisou: Jablonecké kulturní a informační centrum, 2017.

LEUTELT, Gustav a SIMM, Otokar. Gustav Leutelt: 1860-1947: básník Jizerských hor: osobnosti Jablonecka. V Jablonci nad Nisou: Jablonecké kulturní a informační centrum, 2017.

SEKYRA, Marek a SIMM, Otokar. Lužické květy: antologie německy píšících autorů ze severní části Českolipska, Lužických hor a Žitavy (19. století a 1. polovina 20. století) = Lausitzer Blumen: Anthologie deutschsprachiger Autoren aus dem nördlichen Teil von der Böhmisch-Leipa-Region, aus dem Lausitzer Gebirge und Zittau (19. Jahrhundert und 1. Hälfte des 20. Jahrhunderts). Liberec: Krajská vědecká knihovna, 2024. ISBN 978-80-88393-07-8.

 

Dílo – články

SIMM, Otokar a PIKOUS, Jan. Česká chalupa. Jizerské a Lužické hory. 1997, roč. 2, č. 1, s. 12–13. ISSN 1212-2815.

SIMM, Otokar a PIKOUS, Jan. Krejčík. Jizerské a Lužické hory. 1997, roč. 2, č. 2, s. 12. ISSN 1212-2815.

SIMM, Otokar. Rudolf Kauschka: horolezec citlivé duše. Jizerské a Lužické hory. 1997, roč. 2, č. 3, s. 4–5. ISSN 1212-2815.

SIMM, Otokar. Říkali mu Mato. Jizerské a Lužické hory. 1997, roč. 2, č. 6, s. 4–6. ISSN 1212-2815.

SIMM, Otokar a DRAHOŇOVSKÝ, Milan. Frýdlantské cimbuří: 1912–1997. Jizerské a Lužické hory. 1998, roč. 3, č. 11–12, s. 37. ISSN 1212-2815.

SIMM, Otokar. Ze starých anoncí. Jizerské a Lužické hory. 1999, roč. 4, č. 2, s. 26. ISSN 1212-2815.

SIMM, Otokar. Ze starých anoncí. Jizerské a Lužické hory. 1999, roč. 4, č. 3, s. 26. ISSN 1212-2815.

SIMM, Otokar. Ze starých anoncí. Jizerské a Lužické hory. 1999, roč. 4, č. 4, s. 26. ISSN 1212-2815.

SIMM, Otokar. Ze starých anoncí. Jizerské a Lužické hory. 1999, roč. 4, č. 5, s. 26. ISSN 1212-2815.

SIMM, Otokar. Bílá smrt. Náš kraj: magazín pro Liberecký kraj. 2000, roč. 1, č. 1, s. 12. ISSN 1212-8287.

SIMM, Otokar. Poezie jizerské žuly. Kalendář Liberecka. 2000, č. 7, s. 23. ISSN 1212-8538.

SIMM, Otokar. Nahlédnutí do historie našeho města. 1. část, Jablonecké Paseky. Jablonecký měsíčník. 2001, září, s. 14.

SIMM, Otokar. Nahlédnutí do historie našeho města. 2. část, Mšeno. Jablonecký měsíčník. 2001, říjen, s. 14.

SIMM, Otokar. Nahlédnutí do historie našeho města. 3. část, Rýnovice a Lukášov. Jablonecký měsíčník. 2001, listopad, s. 14.

SIMM, Otokar. Nahlédnutí do historie našeho města. 4. část, Proseč. Jablonecký měsíčník. 2001, prosinec, s. 14.

SIMM, Otokar. Nahlédnutí do historie našeho města. 5. část, Vrkoslavice. Jablonecký měsíčník. 2002, č. 1, s. 14.

SIMM, Otokar. Proč přijel tajný rada Otto Intze do Jizerských hor. Krkonoše. 2002, roč. 35, č. 1, s. 14–15. ISSN 0323-0694.

SIMM, Otokar. Nahlédnutí do historie našeho města. 6. část, Kokonín. Jablonecký měsíčník. 2002, č. 2, s. 14.

VOSTŘÁK, Václav a SIMM, Otokar. Nahlédnutí do historie našeho města. 7. část, 1. díl, Centrum města. O vzniku Jablonce nad Nisou. Jablonecký měsíčník. 2002, č. 4, s. 10.

SIMM, Otokar. Poezie jizerské žuly. V. 2002, roč. 1, č. 4, s. 72–73. ISSN 1213-7375.

VOSTŘÁK, Václav a SIMM, Otokar. Nahlédnutí do historie našeho města. 8. část, 2. díl, Centrum města 1643–1864. Jablonecký měsíčník. 2002, č. 5, s. 14.

VOSTŘÁK, Václav a SIMM, Otokar. Nahlédnutí do historie našeho města. 9. část, 3. díl, Centrum města 1865–1912. Jablonecký měsíčník. 2002, č. 6, s. 14.

SIMM, Otokar. Gustav Leutelt – zapomenutý syn jizerských lesů. Krkonoše. 2002, roč. 35, č. 6, s. 30–31. ISSN 1214-9381.

VOSTŘÁK, Václav a SIMM, Otokar. Nahlédnutí do historie našeho města. 10. část, 4. díl, Centrum města 1914–1938. Jablonecký měsíčník. 2002, č. 7–8, s. XI.

VOSTŘÁK, Václav a SIMM, Otokar. Nahlédnutí do historie našeho města. 11. část, 5. díl, Centrum města 1938–1945. Jablonecký měsíčník. 2002, č. 9, s. 18.

SIMM, Otokar. Tajemství zaniklé osady na levém břehu řeky Jizery. Krkonoše. 2002, roč. 35, č. 12, s. 30–31. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Velká Jizera: tajemství zaniklé osady na levém břehu řeky Jizery. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2002, s. 24–40. ISBN 80-903252-0-3. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Po půl století znovu na Zvonu. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2002, s. 41–43. ISBN 80-903252-0-3. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Poezie jizerské žuly. Krkonoše. 2003, roč. 36, č. 2, s. 28–29. ISSN 1214-9381.

PLETICHA, Lukáš; SIMM, Otokar; KAŠPAR, Jan a HYBNEROVÁ, Petra. Po starých jabloneckých cestách. Jablonecký měsíčník. 2003, č. 7–8, Letní příloha Jabloneckého měsíčníku, s. [XI].

PLETICHA, Lukáš; SIMM, Otokar; KAŠPAR, Jan a HYBNEROVÁ, Petra. Po starých jabloneckých cestách. 2. Jablonecký měsíčník. 2003, č. 9, s. [15].

SIMM, Otokar. Publikační činnost JJHS. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2003, s. 248. ISBN 80-903252-2-X. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Horní Maxov: obec v Jizerských horách. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2003, s. 116–133. ISBN 80-903252-2-X. ISSN 1214-1585.

ŘEHÁČEK, Marek a SIMM, Otokar. Skalní vyhlídky Jizerských hor. Krkonoše – Jizerské hory. 2004, roč. 37, č. 1, s. 30–31. ISSN 1214-9381.

NEVRLÝ, Miloslav a SIMM, Otokar. Horolezec, fotograf a milovník Jizerských hor. Krkonoše – Jizerské hory. 2004, roč. 37, č. 5, s. 30–31. ISSN 1214-9381.

ENDLER, Herbert a SIMM, Otokar. Poodhalené tajemství smrti nadlesního Adolfa Pecha. Krkonoše – Jizerské hory. 2004, roč. 37, č. 8, s. 32–33. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Ojedinělý výlet profesora Morgensterna. Krkonoše – Jizerské hory. 2004, roč. 37, č. 11, s. 34–35. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. O životě a díle Josefa Matouschka. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2004, s. 35–40. ISBN 80-903252-4-6. ISSN 1214-1585.

ENGELMANN, Isa; SIMM, Otokar a VINKLÁT, Pavel D. Návrat pod zelenou střechu. Krkonoše – Jizerské hory. 2005, roč. 38, č. 1, s. 30–31. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Prezidentská chata (Naturfreundehaus). Krkonoše – Jizerské hory. 2005, roč. 38, č. 6, s. 32. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Smědava. Krkonoše – Jizerské hory. 2005, roč. 38, č. 12, s. 34. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Prezidentská chata. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2005, s. 23–28. ISBN 80-903252-6-2. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Kostel svaté Anny v proměnách času. Jablonecký měsíčník. 2006, č. 2, s. 15.

SIMM, Otokar. Křížový kámen. Jablonecký měsíčník. 2006, č. 2, s. [16].

SIMM, Otokar. Náměstí na svahu. Jablonecký měsíčník. 2006, květen, s. [12].

SIMM, Otokar. Přehrada v Jablonci n. N.: sto let od položení základního kamene. Jablonecký měsíčník. 2006, září, s. [16].

SIMM, Otokar. Sto let Petřína. Jablonecký měsíčník. 2006, prosinec, s. 17.

NEVRLÝ, Miloslav; SIMM, Otokar a PIKOUS, Jan. Tři iseriny: Jizerka – Velká Jizera – Orle. V. 2006, roč. 5, č. 4, s. [86]–89. ISSN 1213-7375.

SIMM, Otokar. Krömerova bouda, chata u protržené přehrady. In: Kalmanach. 2006/2007, s. 112–114. ISBN 80-239-7489-0.

Z minulosti Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. Otokar SIMM (překladatel). 2006, s. 198–202. ISBN 978-80-903252-8-9. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Kamenobijci z Horského spolku. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2006, s. 89–98. ISBN 978-80-903252-8-9. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Okruh Jabloncem nad Nisou. Krkonoše. Jizerské hory. 2007, roč. 40, č. 1, s. 34. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Protěž z Divé Maří, aneb o knížkách na vrcholech jizerských skal. Krkonoše. Jizerské hory. 2007, roč. 40, č. 3, s. 32–33. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Krajem skal a horských chalup. Krkonoše. Jizerské hory. 2007, roč. 40, č. 3, s. 34. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. K nejmladší rozhledně Jizerských hor. Krkonoše. Jizerské hory. 2007, roč. 40, č. 5, s. 34. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Chata a rozhledna na Prosečském hřebenu. Krkonoše. Jizerské hory. 2007, roč. 40, č. 6, s. 34. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Krajem Gustava Leutelta. Krkonoše. Jizerské hory. 2007, roč. 40, č. 7, s. 34. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Most, který spojuje dvě země. Krkonoše. Jizerské hory. 2007, roč. 40, č. 7, s. 35. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Jubilejní rok rozhleden. Jablonecký měsíčník. 2007, červenec–srpen, příloha Léto na Jablonecku, s. 2.

SIMM, Otokar. Dvě jubilantky. Krkonoše. Jizerské hory. 2007, roč. 40, č. 9, s. 34. ISSN 1214-9381.

FRIČOVÁ, Jana a SIMM, Otokar. Jablonec před sto lety: Úvahy o stavbě divadla ; Z dobového tisku. Jablonecký měsíčník. 2007, září, příloha 100 let jabloneckého divadla, s. I–II.

SIMM, Otokar. K zázračnému prameni. Krkonoše. Jizerské hory. 2007, roč. 40, č. 11, s. 34. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Horské světlo: Velká Jizera pohledem malířů. In: Kalmanach. 2007/2008, s. 78–82. ISBN 978-80-254-0717-2.

SIMM, Otokar. Hejnice na obrazech a uměleckých pohlednicích. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2007, s. 129–138. ISBN 978-80-87095-003. ISSN 1214-1585.

WEISS, Siegfried a SIMM, Otokar. Rozhovor se Siegfriedem Weissem: poutník mezi dvěma světy. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2008, s. 7–28. ISBN 978-80-87095-02-7. ISSN 1214-1585.

LHOTOVÁ, Markéta a SIMM, Otokar. Adolf Gahler 1866–1919. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2008, s. 108–118. ISBN 978-80-87095-02-7. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Pomníček hajného Sandera. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2008, s. 237–239. ISBN 978-80-87095-02-7. ISSN 1214-1585.

LUBAS, Jaroslav a SIMM, Otokar. Pocta obětem 1. světové války. Jablonecký měsíčník. 2009, únor, s. 20.

SIMM, Otokar a HUŠEK, Jiří. Na svazích Stržového vrchu. Krkonoše. Jizerské hory. 2009, roč. 42, č. 2, s. 34. ISSN 1214-9381.

VOSTŘÁK, Václav a SIMM, Otokar. Památník císaře Františka Josefa I. na Střelnici. Jablonecký měsíčník. 2009, březen, s. 19.

SIMM, Otokar. Bleskový pomníček. Jablonecký měsíčník. 2009, březen, s. 20.

SIMM, Otokar. Na hřebeni Srázů. Krkonoše. Jizerské hory. 2009, roč. 42, č. 4, s. 34. ISSN 1214-9381.

VOSTŘÁK, Václav a SIMM, Otokar. Dobrá Voda a její památky. Jablonecký měsíčník. 2009, duben, s. 20.

VOSTŘÁK, Václav a SIMM, Otokar. Památník válečných obětí. Jablonecký měsíčník. 2009, květen, s. 20.

VOSTŘÁK, Václav a SIMM, Otokar. Máchův park na Mühlfeldově výšině. Jablonecký měsíčník. 2009, červen, s. 20.

SIMM, Otokar. Strmé stráně Poledníku. Krkonoše. Jizerské hory. 2009, roč. 42, č. 6, s. 34. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. V království Čarostřelce. Krkonoše. Jizerské hory. 2009, roč. 42, č. 8, s. 34. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Divočina pod vyhlídkou. Krkonoše. Jizerské hory. 2009, roč. 42, č. 10, s. 34. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Nad hučícím Štolpichem. Krkonoše. Jizerské hory. 2009, roč. 42, č. 12, s. 34. ISSN 1214-9381.

LANGROVÁ, Hannelore a SIMM, Otokar. Erhard Schütz: horolezec, který zůstal v zajetí alpského ledovce. In: Ročenka jizersko-ještědského horského spolku. 2009, roč. 8, s. 26–32. ISBN 978-80-87095-03-4. ISSN 1214-1585.

MOLÁK, Josef; LANGROVÁ, Hannelore a SIMM, Otokar. Od svážečů dřeva k mistrům Evropy a republiky. In: Ročenka jizersko-ještědského horského spolku. 2009, roč. 8, s. 85–94. ISBN 978-80-87095-03-4. ISSN 1214-1585.

HEINZL, Jan a SIMM, Otokar. Po stopách Rudolfa Kauschky. In: Ročenka jizersko-ještědského horského spolku. 2009, roč. 8, s. 132–144. ISBN 978-80-87095-03-4. ISSN 1214-1585.

VINKLÁT, Pavel D.; SEKYRA, Marek a SIMM, Otokar. Regionální literatura: publikace vydané v roce 2009. In: Ročenka jizersko-ještědského horského spolku. 2009, roč. 8, s. 219–229. ISBN 978-80-87095-03-4. ISSN 1214-1585.

BALATKOVÁ-ŠIKOLOVÁ, Helena a SIMM, Otokar. Helena Balatková. Jablonecký měsíčník. 2010, leden, s. 18.

SIMM, Otokar. Tři žuloví strážci. Krkonoše. Jizerské hory. 2010, roč. 43, č. 2, s. 34. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Hřeben Poledních kamenů. Krkonoše. Jizerské hory. 2010, roč. 43, č. 4, s. 32. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Pod Paličníkem: Kohoutí hřeben, Kuří hnízdo, Kuří věže…. Krkonoše. Jizerské hory. 2010, roč. 43, č. 6, s. 36. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Stezkami dávných prospektorů. Krkonoše. Jizerské hory. 2010, roč. 43, č. 8, s. 32–33. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Nad údolím Hájeného potoka. Krkonoše. Jizerské hory. 2010, roč. 43, č. 8, s. 36. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Skalní svět pod Tišinou. Krkonoše. Jizerské hory. 2010, roč. 43, č. 10, s. 37. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Gustav Leutelt: životní příběh s příchutí pelyňku. Krkonoše. Jizerské hory. 2010, roč. 43, č. 11, s. 34–36. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Daleko od všech. Krkonoše. Jizerské hory. 2010, roč. 43, č. 12, s. 36. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Siegfried Weiss a Gustav Leutelt ve společné publikaci. Krkonoše. Jizerské hory. 2010, roč. 43, č. 12, s. 39. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Fidelio Finke a Gustav Leutelt – dva jubilanti. Jablonecký měsíčník. 2010, prosinec, s. 19.

SIMM, Otokar a SEKYRA, Marek. Památky na Friedricha Schillera na Liberecku, Jablonecku a Českolipsku. In: Kalmanach 2010/2011, s. 5–11. ISBN 978-80-254-7868-4.

SIMM, Otokar. Brautstein – Narzeczeński Brautstein – Narzeczeński snoubenců. Patron. 2011, roč. 22, č. 1, s. 12–15.

SIMM, Otokar. Oldřich Kopal osmdesátiletý. Krkonoše. Jizerské hory. 2011, roč. 44, č. 3, s. 37. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Kniha medailí. Krkonoše. Jizerské hory. 2011, roč. 44, č. 4, s. 37. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Příběh hudební rodiny z Jizerských hor. Krkonoše. Jizerské hory. 2011, roč. 44, č. 5, s. 32–33. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. K životu probuzené jizerské květy. Krkonoše. Jizerské hory. 2011, roč. 44, č. 12, s. 19. ISSN 1214-9381.

GOŁBA, Józef a SIMM, Otokar. Wysoki Kamień: po půl století stojí na Vysokém kameni opět chata. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2011, roč. 9, s. 55–66. ISBN 978-80-87095-06-5. ISSN 1214-1585.

VINKLÁT, Pavel D.; SEKYRA, Marek a SIMM, Otokar. Regionální literatura: publikace vydané v roce 2010. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2011, roč. 9, s. 227–236. ISBN 978-80-87095-06-5. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Vzpomínka na spisovatele a dělnického vůdce Franze Grundmanna. Krkonoše. Jizerské hory. 2012, roč. 45, č. 2, s. 30. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Desátá ročenka horského spolku. Krkonoše. Jizerské hory. 2012, roč. 45, č. 4, s. 37. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar a SEKYRA, Marek. Svůj domov mám v Jizerských horách: před 130 lety se narodil literát Adolf Wildner. Krkonoše. Jizerské hory. 2012, roč. 45, č. 11, s. 32–33. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Po 85 letech vyšla znovu Matouschkova mapa. Krkonoše. Jizerské hory. 2012, roč. 45, č. 12, s. 37. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. První spolková ročenka vyšla před deseti lety. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2012, roč. 10, s. 7. ISBN 978-80-87095-07-2. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Josef Matouschek a jeho mapy. Krkonoše. Jizerské hory. 2013, roč. 46, č. 1, s. 32–33. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Vzpomínka na Otfrieda Preußlera a jeho vyprávění o Sedmirohém kameni. Patron. 2013, roč. 24, č. 2, s. 19–21.

SIMM, Otokar. Byla jednou jedna chata… Patron. 2013, roč. 24, č. 3, s. 16–18.

SIMM, Otokar. Skrytý pomník německého podnikatele. Patron. 2013, roč. 24, č. 3, s. 19–21.

SIMM, Otokar. Patron dospěl na rozcestí. Patron. 2013, roč. 24, č. 4, s. [20].

SIMM, Otokar a TICHÝ, Borek. Heinrich Schwan: nenaplněné touhy zapomenutého hudebníka a lyrika. Krkonoše. Jizerské hory. 2013, roč. 46, č. 12, s. 34–35. ISSN 1214-9381.

SEKYRA, Marek a SIMM, Otokar. Další nářeční parodie na Píseň o zvonu Friedricha Schillera. In: Kalmanach 2013/2014. 2013, s. 4–5. ISBN 978-80-904798-3-8.

SIMM, Otokar. Také rozhledny mohou mít svůj pomníček. Patron. 2014, roč. 25, č. 1, s. 17–18.

SIMM, Otokar. Vzpomínka na Emila Nováka (26. září 1920 – 13. dubna 1989). Patron. 2014, roč. 25, č. 2, s. 8–9.

SIMM, Otokar. Javor a pamětní kámen pro Franze hraběte Clam-Gallase. Patron. 2014, roč. 25, č. 2, s. 22–23.

SIMM, Otokar. Franz Hausmann – hajný ze sedla. Patron. 2014, roč. 25, č. 3, s. 4.

SIMM, Otokar. Konec starého rozcestníku na Královce. Patron. 2014, roč. 25, č. 3, s. 11–14.

SIMM, Otokar. Kouzlo hledání skutečnosti. Patron. 2014, roč. 25, č. 4, s. 7–8.

SIMM, Otokar. S Ottou Pospíšilem jsem se vždy rád setkával. Patron. 2014, roč. 25, č. 4, s. 9–11.

SIMM, Otokar. Kamenný kříž v Lukášově. Patron. 2014, roč. 25, č. 4, s. 14–15.

SEKYRA, Marek a SIMM, Otokar. Stvolínečtí spisovatelé a dialekt: ukázka z chystané knihy Ploučnické květy (němečtí předváleční autoři z Českolipska), česky i německy. In: Kalmanach 2014/2015. 2014, s. 29–32. ISBN 978-80-904798-5-2.

SIMM, Otokar. Literární procházka Podještědím. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2014, roč. 12, s. 91–100. ISBN 978-80-87095-11-9. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Joskovi Čihulovi k nedožitým 75. narozeninám. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2014, roč. 12, s. 181–188. ISBN 978-80-87095-11-9. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Emil Novák: ze života horolezce a písmáka. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2014, roč. 12, s. 189–206. ISBN 978-80-87095-11-9. ISSN 1214-1585.

BECK-HARTMANN, Renate a SIMM, Otokar. Nad knihou o jizerských a ještědských hajných: setkání s autorkou Renate Beck-Hartmann. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2014, roč. 13, s. 185–194. ISBN 978-80-87095-12-6. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Na Vysokém kameni roste rozhledna. Patron. 2015, roč. 26, č. 1, s. 16–18.

SIMM, Otokar. Památka padlých turnerů pod Bramberkem a její nepovedená oprava. Patron. 2015, roč. 26, č. 2, s. 10–13.

SIMM, Otokar. Terénní úprava u pomníčku v Horním Maxově. Patron. 2015, roč. 26, č. 2, s. 18.

SIMM, Otokar. Jizera vytéká z nové studánky. Patron. 2015, roč. 26, č. 3, s. 4–6.

SIMM, Otokar. Bývalou Krömerovu boudu připomíná tabulka. Patron. 2015, roč. 26, č. 3, s. 7–8.

SIMM, Otokar. Nehoda Ernsta Daniela u Blumendorfu. Patron. 2015, roč. 26, č. 3, s. 17–20.

SIMM, Otokar. Památka Marie Vaterové má obnovený nápis. Patron. 2015, roč. 26, č. 3, s. 27–29.

SIMM, Otokar. Vzácní hosté u Krop-Seffova kříže. Patron. 2015, roč. 26, č. 4, s. 4–6.

SIMM, Otokar. Spolek Patron existuje již 35 let. Patron. 2015, roč. 26, č. 4, s. 12–14.

SIMM, Otokar. Požehnání pomníčku Panny Marie Bolestné v Horním Maxově. Patron. 2015, roč. 26, č. 4, s. 18–19.

SIMM, Otokar. Vyšla kniha Oldřichovské příběhy. Patron. 2015, roč. 26, č. 4, s. 31–33.

HORÁČEK, Bohumil a SIMM, Otokar. Hrob Josef Matouschka. Krkonoše. Jizerské hory. 2015, roč. 48, č. 11, s. 37. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Rudolf Tham: poslední cesta přítele Rudolfa Kauschky. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2015, roč. 13, s. 155–169. ISBN 978-80-87095-12-6. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Josef Matouschek: před sedmdesáti lety zemřel znalec krajin a tvůrce map. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2015, roč. 14, s. 79–90. ISBN 978-80-87095-14-0. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Dvě hráze, dvě Schillerovy památky. Patron. 2016, roč. 27, č. 1, s. 4–10.

SIMM, Otokar. Svatý Jan Nepomucký v Mníšku u Liberce. Patron. 2016, roč. 27, č. 1, s. 29–32.

SIMM, Otokar. Setkání u Krömerovy boudy. Patron. 2016, roč. 27, č. 2, s. 8–11.

SIMM, Otokar. Na návštěvě v ruprechtickém lomu. Patron. 2016, roč. 27, č. 2, s. 14–17.

HORÁČEK, Bohumil a SIMM, Otokar. Obnova Gahlerova kříže na Nové Louce. Patron. 2016, roč. 27, č. 3, s. 4–6.

SIMM, Otokar. Pohnuté osudy kaple svatého Leopolda. Patron. 2016, roč. 27, č. 4, s. 13–16.

SIMM, Otokar. Obnova památky padlých v Jabloneckých Pasekách. Patron. 2016, roč. 27, č. 4, s. 26.

SIMM, Otokar. Krömerova bouda u Protržené přehrady. Krkonoše. Jizerské hory. 2016, roč. 49, č. 11, s. 38. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar; SEKYRA, Marek a CIDLINA, Tomáš. Lužické květy: tři autoři z chystané antologie. In: Kalmanach 2016/2017. 2016, s. 14–15. ISBN 978-80-904798-8-3.

SIMM, Otokar. Spisovatel a básník Paul Keller: *6. 7. 1873 Arnsdorf (Milikowice u Świdnice) – 20. 8. 1932 Breslau (Wrocław). Patron. 2017, roč. 28, č. 1, s. 9.

SIMM, Otokar. Kámen republiky se stal roku 1937 terčem vandalů. Patron. 2017, roč. 28, č. 1, s. 17–18.

SIMM, Otokar. Ve Vile Schowanek proběhla členská schůze. Patron. 2017, roč. 28, č. 1, s. 20–21.

SIMM, Otokar. Památka Karla Nádeníka na Smrku. Patron. 2017, roč. 28, č. 2, s. 24–25.

SIMM, Otokar. Wenzerichův pomníček se nebývale zaskvěl. Patron. 2017, roč. 28, č. 3, s. 4–8.

SIMM, Otokar. Nešťastný a neveselý rok 1866 v údolí Smědé. Patron. 2017, roč. 28, č. 4, s. 8–11.

SIMM, Otokar. Navštivte obnovenou památku obětí sedmileté války. Patron. 2017, roč. 28, č. 4, s. 12–14.

SIMM, Otokar. Obnovený kříž v Rýnovicích. Patron. 2017, roč. 28, č. 4, s. 29.

SIMM, Otokar. Vodopád Černého potoka. Krkonoše. Jizerské hory. 2017, roč. 50, č. 12, s. [37]. ISSN 1214-9381.

HEINZL, Jan a SIMM, Otokar. Kříž obětí sedmileté války v Raspenavě-Luhu. Krkonoše. Jizerské hory. 2018, roč. 51, č. 1, s. [35]. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Neštěstí hajného Sandera. Patron. 2018, roč. 29, č. 2, s. 19.

ČECH, Michal a SIMM, Otokar. Kaplička pod Kristiánovem. Patron. 2018, roč. 29, č. 2, s. 22–24.

SIMM, Otokar. Wenzerichův pomníček. Krkonoše. Jizerské hory. 2018, roč. 51, č. 3, s. 37. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Setkání u Stumpeho kamene. Patron. 2018, roč. 29, č. 3, s. 10–11.

SIMM, Otokar. Památka 863 jabloneckých obětí velké války. Patron. 2018, roč. 29, č. 4, s. 10–13.

SIMM, Otokar. Opravili jsme Holubův kříž. Patron. 2018, roč. 29, č. 4, s. 18–19.

SIMM, Otokar. Jepičí život první rozhledny na Císařském kameni. Patron. 2018, roč. 29, č. 4, s. [36].

SIMM, Otokar. Frýdlantsko pečuje o památky. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2018, roč. 16, s. 47–54. ISBN 978-80-87095-21-8. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Glóbus. Krkonoše. Jizerské hory. 2019, roč. 52, č. 1, s. 37. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Zapomenutý pomníček hajného Ullbricha. Patron. 2019, roč. 30, č. 1, s. 11–13.

SIMM, Otokar. Malá slavnost v místě zaniklé Michelsbaude. Patron. 2019, roč. 30, č. 3, s. 8–11.

SIMM, Otokar. Schillerova památka má nové místo. Patron. 2019, roč. 30, č. 4, s. 16–19.

SIMM, Otokar. Spletitý příběh lukášovského památníku obětí války. Patron. 2019, roč. 30, č. 4, s. 24–29.

SIMM, Otokar. Památník obětí války v Lukášově. Krkonoše. Jizerské hory. 2019, roč. 52, č. 12, s. 34–35. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Poslední čekaná hajného Klammta. Patron. 2020, roč. 31, č. 1, s. 10–13.

SIMM, Otokar. Běž a vykonej svou pouť... Patron. 2020, roč. 31, č. 1, s. 24–25.

SIMM, Otokar. Vzpomínka na milovníka skal a hor, Rudolfa Kauschku. Patron. 2020, roč. 31, č. 1, s. [36].

SIMM, Otokar. Ve Vrkoslavicích se dějí zázraky: 130 let od události se šťastným koncem. Patron. 2020, roč. 31, č. 2, s. 16–19.

SIMM, Otokar. Historie Pařízkova kříže. Patron. 2020, roč. 31, č. 3, s. 10–13.

SIMM, Otokar. Gustav Leutelt – 160 let od narození básníka Jizerských hor. Patron. 2020, roč. 31, č. 4, s. 12–19.

HOLÝ, Petr a SIMM, Otokar. Miloš Kirchner – fotograf a kamarád. Patron. 2021, roč. 32, č. 1, s. 17–19.

SIMM, Otokar. Preusslerův kámen v Bílé dolině. Krkonoše. Jizerské hory. 2021, roč. 54, č. 3, s. 37. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Lesník Frey má pamětní desku v Karpaczi. Patron. 2021, roč. 32, č. 3, s. 16–19.

JUNKER, Ullrich a SIMM, Otokar. Odešel Günter Möhwald – rodák z Velké Jizery. Krkonoše. Jizerské hory. 2021, roč. 54, č. 4, s. 30. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Zabitý mládenec se vrátil. Patron. 2021, roč. 32, č. 4, s. 4–9.

SIMM, Otokar. Hans Kudlich – osvoboditel sedláků. Patron. 2021, roč. 32, č. 4, s. 20–27.

SIMM, Otokar. Dva císařské kameny. Patron. 2021, roč. 32, č. 4, s. 33.

SIMM, Otokar. Kámen Hanse Preusslera stojí na upraveném místě. Patron. 2021, roč. 32, č. 4, s. [36].

SIMM, Otokar. Výlet do Jizerských hor před dvěma sty lety. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2021, roč. 19, s. 7–16. ISBN 978-80-87095-27-0. ISSN 1214-1585.

JUNKER, Ullrich; SIMM, Otokar a KARPAŠ, Roman. In memoriam dr. Przemysława Wiatera. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2021, roč. 19, s. 101–109. ISBN 978-80-87095-27-0. ISSN 1214-1585.

SIMM, Otokar. Proměny Mützelova obrázku. Patron. 2022, roč. 33, č. 1, s. 4–9.

SIMM, Otokar. Nejstarším pomníčkem je Křížový kámen. Patron. 2022, roč. 33, č. 1, s. 20–26.

SIMM, Otokar. Neobvyklá vodní podívaná. Patron. 2022, roč. 33, č. 1, s. 32–33.

SIMM, Otokar. Pomníček Herberta Johneho. Patron. 2022, roč. 33, č. 1, s. [36].

SIMM, Otokar. Kříž na Hemmrichu volá po opravě. Patron. 2022, roč. 33, č. 2, s. [36].

SIMM, Otokar. Spolková exkurze za historií Josefova Dolu. Patron. 2022, roč. 33, č. 3, s. 16–21.

SIMM, Otokar. Sto třicet let rozhledny na Smrku a její potomci. Patron. 2022, roč. 33, č. 3, s. 26–33.

SIMM, Otokar. Oprava panelů křížové cesty na Slovance. Patron. 2022, roč. 33, č. 4, s. 7.

SIMM, Otokar. Po stopách předků ke Krömerově boudě a do Hejnic. Patron. 2022, roč. 33, č. 4, s. 8–13.

SIMM, Otokar. Pocta Siegfriedu Weissovi. Patron. 2022, roč. 33, č. 4, s. 22–25.

SIMM, Otokar. Výlet do polských Jizerek. Krkonoše. Jizerské hory. 2022, roč. 55, č. 8, s. 32–33. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Zemřel nezapomenutelný Siegfried Weiss. Jablonecký měsíčník. 2022, říjen, s. 18.

NEVRLÝ, Miloslav; SIMM, Otokar; VONIČKA, Pavel; STRNAD, Jan; VINKLÁT, Pavel D. et al. Siegfried Weiss: (*14. října 1933, +13. září 2022). Krkonoše. Jizerské hory. 2022, roč. 55, č. 11, s. 34–37. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Obnova kříže na Oldřichovském sedle. Krkonoše. Jizerské hory. 2023, roč. 56, č. 1, s. 30. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. 130 let rozhledny na Smrku. Krkonoše. Jizerské hory. 2023, roč. 56, č. 1, s. 34–35. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Zvon – erbovní skála jizerskohorských horolezců. Patron. 2023, roč. 34, č. 1, s. 4–11.

SIMM, Otokar. Nehoda třináctileté Veroniky v Šindelovém dole. Patron. 2023, roč. 34, č. 1, s. 22–25.

SIMM, Otokar. Návrat cepínu s erbem na Zvon. Patron. 2023, roč. 34, č. 3, s. 8–13.

SIMM, Otokar. Za Güntrem Menzlem. Patron. 2023, roč. 34, č. 3, s. 16–19.

SIMM, Otokar. Obrázek pod Bramberkem. Patron. 2023, roč. 34, č. 3, s. 22–25.

SIMM, Otokar. Obnova kříže pod Tanvaldským Špičákem. Patron. 2023, roč. 34, č. 3, s. [36].

SIMM, Otokar. Vysoký kámen – setkání u nové rozhledny. Patron. 2023, roč. 34, č. 4, s. 10–15.

GOŁBA, Józef a SIMM, Otokar. Vysoký kámen. Krkonoše. Jizerské hory. 2023, roč. 56, č. 11, s. 20–[24]. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Křížek u Hojerova domu. Patron. 2024, roč. 35, č. 1, s. 4–9.

SIMM, Otokar a DEML, Miroslav. Tragédie na Stříbrném hřbetu. Patron. 2024, roč. 35, č. 1, s. 16–25.

SIMM, Otokar. Pomníček v lukách. Patron. 2024, roč. 35, č. 1, s. [40].

SIMM, Otokar. Byl jsem rád, že nemusím spát na záchodě...: (z návštěvy Gustava Ginzela na chatě Černohorka). Patron. 2024, roč. 35, č. 2, s. 26–31.

SIMM, Otokar. Obnova pomníku Carla Theodora Körnera na Smrku. Patron. 2024, roč. 35, č. 3, s. 26–28.

SIMM, Otokar. Ullrich Junker se stal čestným občanem Jelení Hory. Patron. 2024, roč. 35, č. 3, s. 32–33.

SIMM, Otokar. Körtelt nebo Körtel? Patron. 2024, roč. 35, č. 4, s. 12–15.

SIMM, Otokar. Kříž třináctiletého Ríši Hofmana. Patron. 2024, roč. 35, č. 4, s. 18–21.

SIMM, Otokar. Znectění památky padlých v Rudolfově. Patron. 2024, roč. 35, č. 4, s. 31–33.

SIMM, Otokar. Kříž u Panského domu na Jizerce. Patron. 2024, roč. 35, č. 4, s. [36].

SIMM, Otokar. Cepín s erbem na skále Zvon. Krkonoše. Jizerské hory. 2024, roč. 57, č. 6, s. 38–39. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar. Dva výlety s Karlem Nádeníkem. Patron. 2025, roč. 36, s. 12–15.

O něm

BÍMA, Petr. Setkání Tří v Hejnicích. Krkonoše. Jizerské hory. 2018, roč. 51, č. 10, s. 30. ISSN 1214-9381.

ČTK. Letec či historik. Hejtman ocenil osobnosti. Mladá fronta Dnes. Liberecké vydání. 2024, roč. 35, č. 229 (2.10.2024), s. 11.

LANGER, Jiří. Autoři Poezie jizerské žuly pátrají i po zmizelých knížkách na vrcholech skal. Liberecký den. 2002, roč. 10, č. 282 (4.12.2002), s. 17. ISSN 1210-6291.

Spisovatel: Otokar Simm (*25.9.1946, Jablonec Nad Nisou). Véčko. 2025, roč. 24, č. jaro, s. 92–93. ISSN 1213-7375.

 

Recenze

HUŠEK, Jiří. Poezie jizerské žuly. Krkonoše. 2003, roč. 36, č. 3, s. 36–37. ISSN 0323-0694.

SVOBODA, Milan. [Marek Sekyra – Otokar Simm: Jizerské květy – Iserblumen]. Fontes Nissae = Prameny Nisy. 2012, roč. 13, č. 1, s. 77–78. ISSN 1213-5097.

SVOBODA, Milan. [Marek Sekyra – Otokar Simm. Frýdlantské květy. Friedländer Blumen]. Fontes Nissae = Prameny Nisy. 2014, roč. 15, č. 1, s. 100–101. ISSN 1213-5097.

SVOBODA, Milan. Marek Sekyra, Otokar Simm, Tomáš Cidlina. Ploučnické květy. Polzenblumen. Antologie německy píšících autorů z Českolipska (19. století a 1. polovina 20. století). Fontes Nissae = Prameny Nisy. 2015, roč. 16, č. 2, s. 133. ISSN 1213-5097.

 

Rozhovory

SIMM, Otokar a ENDLEROVÁ, Petra. Jizerky včera a dnes, nový klenot místopisné literatury. Deník Jablonecka. 2001, roč. 9, č. 204 (1.09.2001), s. 8. ISSN 1210-6291.

SIMM, Otokar a VINKLÁT, Pavel D. Nespokojím se s tím, že někde něco vyčtu. Krkonoše. 2003, roč. 36, č. 1, s. 33. ISSN 1214-9381.

SIMM, Otokar a ŠEBELKA, Jan. Otokar Simm. Světlík. 2007, č. 3, s. 20–29. ISSN 1214-2751.

SIMM, Otokar; SEKYRA, Marek a ŠEBELKA, Jan. Jak a co psali Němci o Liberci. Mladá fronta Dnes – Liberecké vydání. 2008, roč. 19, č. 81. ISSN 1210-1168.

SIMM, Otokar a ENDLER, Jiří. Otokar Simm: psaní o Jablonci jsem se vždy bránil. Jablonecký měsíčník. 2014, listopad, s. 16.

SIMM, Otokar a WEISS, Siegfried. Rozhovor s Otokarem Simmem: k horám jsem přistupoval vždy s úctou a pokorou. In: Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2015, roč. 14, s. 7–24. ISBN 978-80-87095-14-0. ISSN 1214-1585.

Citace

BERNÁTHOVÁ, Ivana. Otokar Simm. Databáze regionálních osobností [online databáze]. Krajská vědecká knihovna v Liberci, @2026. Datum aktualizace 05. 01. 2026, [cit. 2026-01-06]. Dostupné z: https://www.osobnostilibereckehokraje.cz/osobnosti/id:104332